Akatsuki is my new family (Naruto FF CZ)

14.

     Další den bez problémů najdeme rostlinu a vrátíme se zpět do sídla Akatsuki. Musím uznat, že se mi trošku odlehlo, když jsem se někomu svěřila. Vím, že je to u nich v bezpečí. Sice spolu nemluvíme, ale vládne mezi námi příjemné ticho plné dorozumění. Netřeba slov. 

,,Vííítej zpět, Amaya-chaan!" přivítá mě Tobi se svým řevem a skočí mi kolem krku. Jelikož jsem o hlavu menší než on, dost nebezpečně zakolísám. ,,Jsem doma, Tobi," zamumlám a srdce mi poskočí radostí. Je zvláštní, jak vám taková malichernost dokáže pohnout se srdcem. ,,Yo, Hebi," mávne na mě Kisame-senpai. Vytrhnu se Tobimu a věnuji rybičce úsměv. ,,Ohayo, Kisame-senpai," při tom zdvořilém oslovení se mu radost zalesknou rybí očka, ale jinak na sobě nedá nic znát. ,,Za chvilku je oběd, tentokrát vaří Hidan s Kakuzem," ušklíbne se Kisame a kolem Tobiho se objeví ponurná aura. ,,Tobiho bude bolet bříško," zakňučí a odplazí se do kouta. Vážně podivín.

       ,,Ahoj," pozdraví mě procházející Itachi. Páni, vítá mě tolik lidí. Co je to za hřejivý pocit? ,,Ahoj, Itachi," přikývnu a protáhnu se. Na spaní v přírodě jsem zvyklá, ale stejně vám to rozláme tělo. ,,Umění je výbuch!" přiřítí se odnikud Deidara s jílovou bombou. ,,Dej si ten tvůj jíl do prdele," zavrčí Kisame. ,,Drž tlamu, rybo," zamračí se na něj Deidara. Jsou vtipní. Je tu hlučno a plno. Místnosti jsou malé a mačkáme se v nich. Když si nedáte dostatečný pozor, Tobi vám vleze do pokoje, nebo někdo jiný do koupelny. Nevidíte odsud noční oblohu a necítíte pod sebou měkkou trávu. Jídlo tu připravují vrahové a zločinci. Je to vážně zvláštní. Ale najednou se cítím tak šťastně. Poprvé mě někdo přivítal s úměvem.

,,Amaya-chan, proč pláčeš?" Huh? Pohled na svět mám rozmazaný kvůli slzám, ale mé rty zdobí ten nejširší úsměv. ,,To jsou slzy štěstí, Tobi-chan," vysvětlím a utřu si oči. A mé zorné pole zaplní osoby, které se mi dostaly příliš pod kůži.