Páteční večery

Další z hrůzných pátků

Moc se omlouvám. Tento díl je taky krátký. Ale slibuji, že další budou delší. Děkuju moc za kladné ohlasy. Užijete si díl. Luv ya♡

Jejich příchod mě nerozhodil, stále jsem koukal do blba. Vypadá to, že se dole baví. Hlavně ať sem nechodí.
Sakra. Slyším dupání po schodech. Někdo sem jde! Co mám dělat? Počkat, proč vlastně panikařím? Jsem v klidu. Je to můj pokoj. Teda vlastně i Kookovo, ale chápete mě, ne? Dveře se pomalu otevírají. Je to Jungkook. Měl bych se omluvit. ,,Poslyš, je mi to fakt líto. Bylo to fakt trapný. Moc se ti omlouvám." Ani se na mě nepodíval, dál něco hledal ve svém šuplíku. ,,Ježíš, vždyť se toho tolik nestalo!" Protočil jsem oči a svalil se do postele. ,,Nestalo?! Ty jsi hloupej?" Teď už nic nehledal. Zvedl hlavu od šuplíku a nepřijemně se na mě podíval. "Udělal jsi ze mě totálního idiota! Víš, jak teď vypadám? To, že jsem buzna, neznamená, že to musí každý vědět! Řekl jsem ti to, protože jsem si myslel, že jsme nejlepší kamarádi a že ti můžu věřit! Je mi z tebe zle." Slovo 'zle' opravdu zdůraznil. Otočil se a už zavíral dveře. Pak jsem jen přišel k spínači a zhasl světlo. Svezl jsem se na kolena a potichu jsem začal vzlykat. Moc jsem to nechápal. Přeci se toho moc nestalo. Nikdo nic nepoznal. Proč se tak chová?
To nejhorší pro mě je hádka s nejlepším přítelem. Opravdu jsem brečel. Celé to BTS bláznovství mi pěkně zamávalo s city. Vždy jsem věděl, že k sobě s Jungkookem máme blízko. Ještě potom, co jsme se snažili vyhovět fanynkám. Upřímně? Kooka mám nejradši. Občas, když se mě dotkl, měl jsem po těle příjemné záchvěty. Jednou jsme se políbili. Ale nijak zvlášťně jsme to nebrali. Vysvětlili jsme si to tím, že jsme oba neměli dlouho žádný vztah. Teda jestli vůbec Kook někdy nějaký měl. Pak ale přišlo to přiznání, že je Jungkook gay. Začal se chovat jinak. Choval se stejně ale jinak. Je to těžké vysvětlit. Ostatní nic netušili. Já ovšem věděl.

Teď máme zhruba měsíc volna. Jsem za to vděčný. Už je to svým způsobem velice vyčerpávající. Za nějaké ty tři dny nic nedělání jsem se stihl pěkně pohádat. Nemůžu se dočkat, co bude dál.

Mojí depresivní chvilku vyrušil až Namjoon, který neohrabaně otevřel dveře a já se díky němu praštil do hlavy. Bolest mi projížděla celým tělem a já cítil další várku slz.
,,Ježiš, promiň Tae. Nevěděl jsem, že tu breč...teda sedíš."Viděl jsem mu lítost na očích ale neměl jsem náladů na nějaké utěšování. Zvednul jsem se a beze slova jsem odešel do koupelny.

Další dny našeho volna probrobíhaly asi normálně. Teda až na mě. Neměl jsem náladu na nic. Seděl jsem v pokoji, který je společný s Kookem ale ten tam od toho večera ani nenakouknul, většinu času jsem koukal na videa a fotky. Když přišel starostlivý Jin, neřekl jsem ani slovo. Jenom jsem koukal na vypnutý monitor. Naštěstí mi nosil i jídlo, takže jsem nemusel dolů. Nemusel jsem ho vidět. Až na jeden páteční večer.
V pátek máme vždycky herní večer. Hrajeme hry, jíme, povídáme si a jdeme spát až k ránu.
,,Jine, já fakt nemám náladu. Užijete si to beze mě."
,,Wow, TaeTae konečně něco řekl. Minulý pátek jsme šli místo hraní na tu večeři s BigBang. Já se tě neptám, já ti to nařizuji. A radši pojď nebo přijde zlý leader a já to za tebe odnesu večer v posteli."Jin se rozesmál a už mě táhnul dolů.

Když jsme přišli dolů, všichni ztichli. Hned jsem cítil, že zábava skončila a já jsem toho příčinou.
,,Měl jsi v té tvojí díře zůstat."Počkat, počkat. Sakra! Vždyť se toho tolik nestalo! To je Kook v mužské periodě nebo co? Musel jsem se zasmát.
,,Jak dlouho se hodláte hádat?" A je to tady. Chvíle, které jsme se všichni obávali. The Leader RapMonster.
,,Aspoň dělejte, že se bavíte. Nebudete kazit náladu všem. Nebo snad chcete jít oba spát? Víte co? Stejně máte pokoj spolu. Kookie, nebudeš spát na gauči ale hezky s Taem v pokoji. A dokuď se neudobříte, nepůjdete ven." Leader zakročil. Viděl jsem, jak v Kookovi vaří krev. Ale bál se něco Namjoonovi říct. Stejně tak já.