5.kapitola

24 6 0
                                    

Crrr...crrrr to zase začal zvonit budík.Vypnula jsem ho a vstala jsem z postele.Obula jsem si papuče,podívala jsem se ke stolu.Kniha tam nebyla!
Vzpoměla jsem si že jsem knihu dala do šuplíku ale tam taky nebyla!Začala jsem šílet hned jsem začala hledat po pokoji knihu NADPŘIROZENÉ BYTOSTI.
Už jsem se,ale musela oblíkat abych stihla školu.
Řekla jsem si:„Tu knihu budu hledat po škole".

Po škole
Po škole jsem hned zazvonila a nakonec mi mamka otevřekla nedala jsem na sobě nic znát.
„Ahoj".

„Ahoj".pozdravila jsem jí.
Vyzula jsem si boty a mamka se hned zeptala:
„Jak bylo ve škole?".
Ve škole se nic zvláštního neudálo.Markéťe jsem nic neřekla o té knize že jsem ji ráno nemohla najít.
„Ale oni nic důležizýho"řekla jsem.
„Aha"řekla mamka a taky se na mě usmála.
Mamka šla do kuchyně a já běžela do mého pokoje.
Hodila jsem aktovku na zem a začala hned hledat.
Hledala jsem:Ve skříni,pod postelí,ve stole,v šuplíkách... ale pořád nic.Ach..to snad ne!Co teť budu dělat!
„Anno!" zvolala.
„Ano mami co je?".
„Anno půjdu do obchodu,chceš jít se mnou?".
„Ne"řekla jsem.
„Dobře,ale buď jen v pokoji,ale nechoď do ložnice je tam opravdu bordel pa".
„Ahoj".
Proč bych proboha nemohla chodit do ložnice?Jen kvůli nepořádku?Není to nějaké divné?Chvíli jsem počkala a hned jsem šla k ložnici.U ložnice jsem sáhla na kliku a chtěla jsem otevřít ale byly zamčený!Rychle jsem se vrátila do pokoje a jak jsem šla do pokoje všimla jsem si že se dole něco třpití.Břeběhl mi mráz po zádech šla jsem dolů do obýváku a vytáhla nějakou věc která býla pod gaučem.Byl to klíč od ložnice!Jo!řekla jsem si v duchu.Ale hned se ozvalo s chodby:„Jsem doma Anni!".Oou blesku rychle jsem si klíč schovala do kapsy a šla za ní.
„Ahoj" řekla jsem.
„Ahoj Anno co si dělala jak jsem byla pryč?".
Zarazila jsem se a tak jsem rychle něco řekla.
„Byla jsem ve svém pokoji a... Učila jsem se".
„Aha a nebyla jsi v ložnici?".
„Ne".
„Jdu vybalit nákup".
„Jo,já du do mého pokoje".
Šla jsem rychle nahoru a klíč jsem si schovala do aktovky,protože ji budu mít v škole a mamka jak budu pryč tak ho nenajde".
„Anno!přišel táta".
Šla jsem dolů a řekla jsem
„Ahoj tati".
„Ahoj zlatíčko".
„Mami mohla bych jít dnes k Markétě?".
„Teť?no.. dobře ale za 2hodiny doma".
„Jo,díky".








Tajemství mého životaKde žijí příběhy. Začni objevovat