6.kapitola

28 4 0
                                    

„Ahoj Markéto“.
„Ahoj Anno pojď dál“.
„Dík“.
Markétin dům nevypadá příliš moderně.Je normální jako ostatní domy.Vlezla jsem dovnitř a Markéta za mnou zavřela bílé dveře.
„Jsou tvoji rodiče doma?“ zeptala jsem se.
„No... doma je jen mamka a jinak táta je v práci“.
„Deme do tvého pokoje?“řekla jsem.
„Jo“.
Matkétin pokoj je velkýmá ho vymalovaný na fialovou.Mě se fialová moc líbí a taky i Markétě.
„Za dvě hodiny musím být doma“ odpověděla jsem.
„Dobře“řekla.
„Tak co budeme dělat?“ zeptala se mě.
A v tuto chvíli jsem si vzpoměla na klíč od lożnice,a kniha která se mi stratila.
„Markéto musím ti něco říct“.
„Co?“.
„No knihu NADRPŘIROZENÉ BYTOSTI kterou jsem si půjčila v knihovně jsem ztratila.Totiž jednou večer už nevím kdy to bylo tak jsem si tu knihu dala na stůl.No a ráno ksem se probudila a kniha nikde.
Po škole jsem ji začala všude hledat ale nikde tam nebyla.Pak mamka musela jít do obchodu a říkala že nemám chodit do ložnice.Jenže nevěděla jsem proč tam nemůžu jít mamka mi řekla že je tam bordel jen kvůli tomu.Hmed jak se za ní zabouchly dveře (táta ovšem nebyl doma)a šla jsem do ložnice,zatáhla jsem za kliku jenže dveře byly zamčený.Chtěla jsem jít do pokoje ale pak ksem dole v obýváku pod gaučem uviděla že se tam něco třpytí.Šla jsem dolů a vytáhla tu věc byl to klíč chtěla jsem odemknout ložnici jenže v tu chvíli přišla mamka domů.Klíč ksem si schovala a až nebude nikdo doma tak ji odemlnu chtěla by si se mnou dala nych ti vědět až mamka bude pryč.Chceš?“.
„Jasně že chci,pomůžuti“ řekla.
„Fajn“.
„Hele Marki uż asi oůjdu o něco dříve jsem ospalá neva?“.
„Ne“.
„Pojď odvedu tě dolů“ řekla Marki.
„Jo,díky“.
Dole jsem si obula boty a oblékla jsem si bundu,čepici a nákrčník.Rozloučili jsme se spolu a odešla jsem domů.








Tajemství mého životaKde žijí příběhy. Začni objevovat