Moje vlastní výtvory

Čínská váza

 Ozvalo se zaklepání na dveře. Zvedla jsem se z gauče, na kterém jsem seděla, a šla otevřít.

 Za dveřmi stál Barry.

 ,,Ahoj Iris.'' pozdravil mě.

 ,,Ahoj.'' odpověděla jsem. ,,Pojď dál.''

 ,,Jak ti je?'' zeptal se hned, jak jsem zavřela dveře.

 ,,Jsem v pohodě, Barry. Dokonce jsem si i pořídila kočku.'' řekla jsem a ukázala na kočku, líně se olizující na gauči. ,,Aspoň nejsem úplně sama. Teď, když umřel Eddie, je to tu prázdné.''

 Barry mi položil ruku na rameno: ,,Jsi si jistá, že nechceš jít bydlet zpátky k Joeovi?'' zeptal se.

 ,,Stačíš mi ty a tvoje každodenní kontroly, jestli jsem v pořádku. Víš, že u táty by to bylo ještě horší. Prakticky by mě nepustil z domu. Možná by mě pustil jenom do práce a to ještě se skupinkou jeho policejních kolegů. Takže ne, zpátky k tátovi se nepřestěhuju.'' odpověděla jsem.

 ,,Nechceš někam zajít?'' změnil téma.

 ,,Dobře. Co třeba do té nové kavárny na rohu ulice?'' navrhla jsem.

 Přikývl na souhlas.

 Došla jsem ke dveřím a natáhla se k věšáku pro kabát. Pod věšákem stála stará váza. Měla jsem ji po babičce. Byla její oblíbená. Pro mě měla nevyčíslitelnou hodnotu.

 Kabát, který jsem z věšáku sundala, ale zavadil o onu vázu a ta, pro mě jako ve zpomaleném filmu, padala k zemi.

 Chytil jí Barry. A byl opravdu rychlý. Ne tak rychlý, jako když na poslední chvíli chytíte padající věc, ale vážně hodně rychlý. V jednu chvíli stál u dveří a v tu druhou už rovnal vázu na původní místo.

 Za tu vteřinu překonal vzdálenost minimálně deseti metrů.

 A v tu chvíli mi to došlo.

 Ten hrdina, co zachraňuje Central City, ten, kterému se říká Scarlet Speedster a ten, o kterém píšu blog, je můj nejlepší kamarád. Je to Barry. To on je Flash.

 Nervózně si odkašlal. ,,Nechtěl jsem, aby ses to dozvěděla takhle.'' řekl.

 Následovala chvíle ticha, kdy jsem tam jen tak stála a koukala na něj. Na půl nevěřícně a na půl překvapeně.

 Možná je to jen sen a teď spím.

 ,,Teď už to všechno dává perfektní smysl.'' řekla jsem. ,,To jak jsi chtěl, abych skončila s blogem i to, jak jsi mizel, vždycky, když se něco dělo. A taky jsi začal chodit v čas. Tos nikdy nedělal. Proč jsi mi to ale nechtěl říct?''

 ,,Nechtěl jsem tě ohrozit. Čím míň lidí to ví, tím míň lidí je ohroženo.''

 ,,Barry, ty jsi hrdina, nikoho neohrožuješ.'' řekla jsem. ,,A nejsi jen můj hrdina, ale hrdina celého tohohle města. Jsi Flash.''

 Proč se to jmenuje čínská váza, když v tom žádná čínská váza není? To by mě taky zajímalo :D . O téhle hodině jsem moc neposlouchala a tak jsem si opsala jenom zadání: hostitel, host, váza nevyčíslitelné hodnoty, kočka; poezie nebo próza

 A tak jsem z toho udělala fanfikci (nutno podotknout, že učitel nevěděl co fanfikce je, a tak jsem mu to musela vysvětlovat :D )

 Luv ya :3

 -Anamiel-