Má to vůbec cenu?

63 5 0
                                    

Asi si domyslíte co se stalo nebo spíš stane. Otočila jsem se a všechny naděje o jediném skvělém dnu, za opravdu dlouhou dobu se vypařily. Dívala jsem se mu do očí měl je hrozně tmavé, studené, nedůvěřivé a pro mě naprosto odporné. Tak tomu už vážně neuteču slyšela jsem za sebou praskat písek pod podrážkami dalších lidí a vsadím se že to nebyli moc hodní lidé.,, Tak do mě." řekla jsem si spíš pro sebe než pro ně, ale i tak jsem dostala odpověď.,, Když si to přeješ"
A začalo to znovu to o čem mám já noční můry. Nemyslela jsem jen jsem ležela opět stočená nic jiného nemělo cenu. Někdo se mi celkem tvrdě trefil do levého ramene. Bolela mě hlava. Vlastně už mě bolelo všechno.
Najednou to ustalo. Otevřela jsem oči a natáhla nohy. Něco křuplo. Super.
Pokusila jsem se postavit šlo to hodně špatně, ale po pár minutách se to podařilo. Opřela jsem se o stěnu školy a chvilku to rozdýchávala. Když jsem se rozhlédla, nikdo okolo nebyl. Hlava mě sice stále bolela ale jinak to bylo v pohodě. Teda v rámci možností. Tak jsem tam byla opřená a asi bych tam stála takhle hodně dlouho, kdyby mi nedošlo, že dnes mám už něco v plánu. Trochu moc zbrkle jsem se rozešla a když jsem chtěla sebrat svou tašku, která ležela o docela dost velký kus dál než jsem před chvílí ležela já, ramenem mi projela šílená bolest. Takže mi taška znova spadla. Good job. Vzala jsem ji teda druhou rukou, která byla díky bohu v pohodě.
Konečně jsem se dovalila domů. Bylo to celkem náročný. Doplazila jsem se do koupelny a stěží jsem se osprchovala a umyla si vlasy. Potom jsem sebou švihla do postele, nastavila si budík a vcelku spokojeně usnula.

I ruled the world.Kde žijí příběhy. Začni objevovat