Vystoupil jsem ze svého luxusního auta značky BMW. Tuhle značku jsem vždycky miloval pro její autodynamiku. Jen co jsem otevřel dveře od svého auta, padli na mě závistivé pohledy. Není divu, když je můj otec ředitelem jedné z největších korporací. Byly jen dvě možnosti, jak se ke mě chovali: mohli mě milovat, nebo nenávidět. Až na pár vyjímek mě všichni uznávali a milovali v domění, že kdyby dělali přesný opak, nemuselo by se jim to dobře vyplatit. Chodil jsem na soukromou školu, jednu z nejdražších v Americe. Nemohli jste se pro to divit, že jsem se stýkal hlavně s vrstvou, která měla stejně navrh jako já. Přesto jsem byl ten největší vůdce.
Zamčel d jsem dveře od svého auta a zašel k zadnímu vchodu školního areálu. Mí přátelé tam všichni kouřili, jen já ne. Nesnášel jsem kouření a doteď nesnáším. U vchodu na mě čekali šest mých kamarádů, držících v ruce cigaretu, a jakmile mě zahlédli, hned se přestali tak vášnivě bavit na téma "prachy". Se všemi jsem si plácl, znechutěně se zatvářil a pronesl: " Proč to vlastně hulíte? To vám to tak chutná?"
Můj nejlepší kámoš, Jack, prohodil: "To štípnutí v plicích, když si potáhneš, to je ráj. Ty si nedáš?"
"Ne díky, doma se toho nadýchám dost" zatvářil jsem se. Ozvalo se zvonění, které značilo, že by jsme se měli rozprchnout do tříd. Po procházení chodbou se ozvalo "Morgana, stůj!". Otočil jsem se a uviděl nádhernou vysokou blondýnu, která byla svojí postavou skoro anorektička. Hádáte správně, byla to moje holka. Už dva roky, co na téhle škole jsme Políbili se a utíkali na hodinu. Přidčítal jsem si v hlavě pořád dokola otázku:" Mohlo by to být ještě lepší?"
ČTEŠ
Až Na Dně
RomanceMorgan Scott je sedmnáctiletý kluk, o kterém byste si mysleli, že má perfektní život. Nádhernou přítelkyni, zazobaného otce, a tlupu přátel která ho uznává. Stačí jediná rána v životě, a všechno se sesype na hromádku.
