Rozlučka + vzpomínky

619 29 1
                                    

Byl čtvrtek, zítra se jede domů. Konečně uvidím Honzu, ale bude mi ti to tu chybět, ještěže jedu i na třetí turnus. Bylo to tu super. Třeba jak se youtubeři domluvili, že když jsem tu poprvé tak mi dají "příjemné" probuzení.

#Pohled Vidraila

Všichni ytbři už byli na nohou, až na Thalii. Rozhodli jsme se ji vyprankovat. Opatrně jsme ji vzali a přenesli na louku. Pár lidí se přišlo podívat. Napustili jsme kýble se studenou vodou a vzali jsme si je já a Fall. Denis to natáčel. Dal jsem pokyn, Denis pustil hodně hlasitě dubstep a poté co se Thalia probudila jsme ji s Fall polili vodou. Zaječela tak, že to musel slyšet celý tábor. Všichni se rozesmáli. Potom co jsme to udělali jsme museli každý splnit jedno její přání, ale protože já jsem to vymyslel, tak jsem musel plnit tři. Připadal jsem si jak zlatá rybka.

Nebo jak jsme po sobě házeli balonky a všichni jsme pak přišli zmáchaní, protože děcka se strefovali jen do nás:

Bylo odpoledne a bylo horko. Domluvili jsme se, že vezmeme balonky, napustíme je vodou a budem je po sobě házet. Nejdřív je po sobě házeli jen ytbři, ale po chvíly se přidali i děti. Nakonec se z toho stala velká bitva, všichni proti všem, ale po chvíly se na nás děcka domluvili, že budou střílet jen do nás. Denis si mě vzal do náručí a utíkal se mnou ke splavu. To samé udělal Vidrail s Fall, ale ten ji měl na zádech. Denise nenapadlo nic jinýho něž se mnou skočit do vody. Když jsem se vynořila, uviděla jsem kluka co mě natáčí. ,,Denisi? To tys ho podplatil aby nás natáčel?" řekla jsem a podívala se směrem k tomu klukovi. ,,Jop, to jsem byl já." Začala jsem na něj cákat vodu, potápět ho a u toho jsem se smála do kamery, aby měl co "nejlepší" záběry. Celé se to zakončilo tím, že jsme já, Fall, Vidrail a Denis skočili do vody. 

Pak tu byla vzpomínka, jak jsem dostala "záchvat breku" (minulá kapitola). A mnoho dalších krásných vzpomínek. Kdybych vám je všechny vyprávěla nestihli byste zakončení táboru.

Konec byl krásný. Byl táborový oheň, kde vedoucí poděkovali kuchařkám, zdravotníkům, youtuberům a dalším lidem. Ke konci poděkovali i dětem, že přijeli. Každý dostal dřevěnou medaili, kde byla vyryta Hvězda(klubovna, která je tak pojmenovaná). Pak jsme se přemístili do Hvězdy a tam byla diskoška. Hrály tam všelijaké písničky. Po zhruba dvaceti minutách se hudba vypnula a vedoucí nám oznámil, že je "tanec" kde se všichni rozloučíme.

Všichni jsme se shromáždili do kroužku tak, aby se tam všichni vešli. Začala hrát pomalá, a pro mě smutná písnička (média). Chytli jsme se kolem ramen a začali jsme se pohupovat do rytmu hudby. Bylo to hrozně dojemné, až jsem se z toho rozbrečela. Když písnička dohrála, brečela jsem jak malé dítě a nebyla jsem jediná. Zase začala hrát rychlá písnička. Někteří už šli spát a já jsem musela jít na čerstvý vzduch. Sedla jsem si na trávu a brečela, ale už míň. Hlavou mi probíhali vzpomínky. Bude se mi stýskat, tři týdny to tu neuvidím. Přišla ke mě Fall. Taky brečela, ale jen trochu. Společně jsme vzpomínaly a smáli se. Po chvíly k nám přišli Vidrail s Denisem a my jsme šli tancovat. Okolo půlnoci jsme šli spát.

ALOHA 

Tak, další kapitola je na světě. Rozhodla jsem se, že to budu psát i s odstavci, aby jste se v tom líp vyznali. Doufám, že se líbila. Omlouvám se, že nevyšla část už v pondělí, ale uklízeli jsme a já jsem si chtěla na této kapitole dát záležet. Prosím zkritizujte mi tenhle příběh, ať vím co se vám líbilo a co ne. Díky -Thalianda

Dream of MenTKde žijí příběhy. Začni objevovat