Dream of MenT

Škola

POHLED GABRIELLE

Ráno mi zazvoní budík a já se probudím s velkým nutkáním do něčeho kopnout, protože jsem nemohla pokračovat v tom snu. ,,No, co nadělám." řeknu si v duchu a jdu si připravit do školy. Dám si horkou sprchu a vymyslet co si vezmu na sebe. Dlouhou dobu hledám své oblíbené legíny a tričko. Když je najdu podívám se na čas a zjistím, že je nejvyšší čas jít na autobus. Hodím si svačinu, kterou mi mamka nechává na stole, do tašky a vyrazím.

PŘED ŠKOLOU

Už na mě čeká Tomáš s velice šibalským výrazem v tváři. ,,Čus Gabrielle." ,,Čauky Tomíku." řekla jsem ironicky. Jdeme do školy a spolužáci na nás hvízdají a dělají si z nás srandu, že spolu chodíme. Úspěšně to ignorujeme a jdeme dál. Chodím na fotografickou školu. Tomáš chodí na jinou školu, ale vždy mě doprovází.

PO ŠKOLE

,,Chtěl bych ti někoho představit. Přijdeš dneska večer ke mě domů?",,Ale, ale že by sis našel holku?Jasně, že přijdu." Popadl ho záchvat smíchu a mě po chvíli taky.

VEČER

Stojím před Tomášovým domem, ale nikdo neotevírá. Rozhodnu se jít domů, když v tom do někoho vrazím a spadnu do bláta. ,,Super." zašeptám si pro sebe. Zvednu se a omluvím se: ,,Sorry, nekoukala jsem na cestu." ,,V pohodě byla to moje vina." Ten hlas znám. ,,MenTe?"řeknu a omdlím.

POHLED MENTA(Honzy)

Šel jsem k Tomášovi, když do mě někdo narazil. Omluvil jsem se jí, ale ona když mě slyšela a viděla, omdlela. Zkouším ji probrat, když v tom vidím Tomáše, jak běží z poza rohu celý udýchaný. ,,Co se stalo?" ,,Nevim, když mě viděla omdlela." ,,Tak to jsem si mohl myslet, miluje tě!" řekl a já jsem se začervenal.

POHLED GABRIELLE

Probudila jsem se v Tomovo pokoji. Nevěděla jsem, co se stalo a co tu dělám, ale po chvíli jsem si vzpomněla. Šla jsem dolů a tam viděla Tomáše a Honzu. ,,Ale kdopak se nám to probudil." řekl Honza. ,,Ahoj já jsem Gabrielle." ,,Honza." ,,Já vím." usmála jsem se. Pak jsem byly asi dvě minuty ticho a koukali na sebe jak na zjevení. ,,Tak tuhle chvíli máme za sebou a můžeme vyrazit do města." řekl Tom a tím mě vyrušil z přemýšlení. ,,Počkej vždyť já mám špinavý oblečení od bláta." namítla jsem. ,,Nevadí něco ti půjčíme." Půjčili mi věci a mohli jsme vyrazit.