2.kapitola

98 10 0
                                    

Všichni mě sborově pozdravili. Jsem ráda, že mi zaplňují prázdnotu. Neměla bych nikoho... byla bych sama.

*flashback* před 16-ti lety (Eve bylo 6 let)

,,Mami, kdy už tam budem?" Seděla jsem vzadu v autě a zeptala se maminky.

,,Za chvilku broučku" odpověděla mi.

,,Tati, zahrajeme si doma konečně to pexeso? Už si mi to hodněkrát sliboval'' zeptala jsem se tatínka, který seděl za volantem.

,,Jasně" souhlasil.

Jeli jsme přes křižovatku, ale nějaký řidič v kamionu nedal přednost a srazil nás. Vyjeli jsme ze silnice na pole. Naše auto se stále obracelo. Zůstali jsme viset hlavou vzhůru. Tatínek byl celý od krve, začínala jsem se bát.

,,Mami, tati já se bojím" nikdo mi neodpověděl.

,,Maminko, Tatínku!" Křičela jsem ve strachu.

Oba moji rodiče zemřeli na autonehodu, ale mi se jako zázrakem nic nestalo. Do péče si mě vzala babička, která mě taky vychovala. Bylo pro mě těžké nemít mámu a tátu. Většinu času jsem se babičky ptala kde jsou?... Až do té doby než mi došlo že se nevrátí.

*po devíti letech, od autonechody*(Eve bylo 15 let)

,,Babi, babičko..." jemně jsem s ní ráno zatřásla.

Nepohnula se, začínala jsem panikařit.

,,Babi ne, tohle ne... nedělej mi to... babičko!" Začala jsem s ní třást víc.

Popadla jsem telefon a zavolala záchranku. Přijeli jak nejdříve co to šlo. Mé slzy nešly zastavit. Přišel ke mě jeden pán a řekl mi že bylo hodně pozdě. Skácela jsem se na kolena. Malém mě šoupli do děcáku, kdyby se mě neujala moje starší kamarádka. Bylo jí 19 a měla svůj vlastní byt. Řekla bych, že byla spíše jako moje starší sestra.

*Po 7-mi letech úmrtí babičky (včera)* (Eve je 22 let)

Přišla jsem domů kde jsem přivítala Samanthu. Sedli jsme si do obýváku a chtěly si popovídat, co jsme dneska dělaly. Někdo zaklepal na dveře. Sam vstala a šla otevřít.

,,Dělej pusť mě dovnitř a opovaž se volat policii." Ozval se výhrůžně, mužský hlas.

,,Co po mě chcete?!" Bránila se Sam.

Slyšela jsem výstřel. A pak ránu... Běžela jsem rychle ke dveřím, kde jsem viděla ležet Samanthu na zemi. Chlap který stál ve dveřích, za mě hodil zapálenou flašku. Rychle jsem popadla svoji kabelku, abych mohla zavolat záchranku. Vytáhla jsem Sam až na ulici kde jsem si ji položila na nohy a chytla jí za ruku. Druhou rukou jsem vytáhla mobil a začala volat. Mohla jsem něco udělat dřív, mohla jsem zavolat policii. Utěšovala jsem Sam. A přitom jsem tomu sama nevěřila.

,,Bude to v pořádku" hladila jsem ji ve vlasech.

,,Všechno bude dobrý" utěšovala jsem ji.

,,Sama tomu nevěříš Eve" zachraptěla a přiložila svoji ruku na mou tvář.

Dívaly jsme si do očí. Já jsem brečela a říkala si že to není pravda.

V dáli jsem slyšela houkání sanitky a hasičů. Potom mi ji smrt vzala...

*konec flashbacku* :-D

-

,,Haló šípková růženko... Jdeme!" Probral mě Ashley z mé minulosti.

,,Jasně" přikrývla jsem.

Jeli jsme výtahem až dolů do garáží.

,,Vidíš támhletu dodávku? Tak ta je naše" usmál se vedle mě Jinxx.

,,Co vy jste vůbec zač? Nějaké transky?" Nechtěně ze mě vyjelo.

,,Děláš si prdel?" Začal se smát Ashley a všichni se přidali.

,,Ne, transky nejsme. My... Jsme... Black Veil Brides." Řekl strašně napínavě Andy.

,,Aha... a to je jako co? Nějaká tajná sekta?" Zeptala jsem se.

,,Hele ona asi fakt žila v jeskyni. Pffff..." Smál se CC.

,,No bóže, tak jsem žila v jeskyni, ale řekne mi už sakra někdo kdo jste?" Vyjela jsem naštvaně.

,,Jsme kapela" řekl konečně Jake.

-

Vystoupili jsme z auta před velkým nákupním centrem. Vešli jsme dovnitř kde mě CC okamžitě zatáhl do nějakého obchodu. Začal ke mě přikládat různé věci a u většiny říkal "ne". Musela jsem se nad tím pousmát. Za chvíli mě vyhodil do kabinky s velkou hromadou oblečení. Všechno jsem si vyzkoušela... Něco mi sedělo a něco zase ne. Šli jsme k pokládám, kde jsem začala vytahovat peněženku z kabelky, v tom mě někdo zastavil.

,,Brzdi koně kámo" řekl Ashley.

,,To nemůžu, nemůžu si to vzít když to zaplatíš ty..." vyplázla jsem na něho jazyk.

,,Zastrč ten jazyk, nebo ti ho ukousnu" zakřenil se.

,,Tak to oblečení budeš nosit ty" ukázala jsem na něho prstem.

,,No tak to ne! Za prvé, prstem se neukazuje. Za druhé, nosil bych to, kdybych se do toho vešel. A za třetí to prostě zaplatím."

Vybuchla jsem smíchy, přitom když řekl "nosil bych to, kdybych se do toho vešel"

-

Odjeli jsme zpátky na hotel, kde jsem se rozloučila s klukama a zalezla do svého pokoje...

Čůs:-D

Dneska už druhá část wau (potlesk)

Takle je sice kratší ale nevadí:-D

-Angee:-)


Angel Of DeathKde žijí příběhy. Začni objevovat