Angel Of Death

5. kapitola

,,Dámy mají přednost" řekl CC když mi otevíral dveře od baru.

,,Tak na co čekáš" dloubla jsem do něj.

,,Hele tak tohle si ještě vyřídíme... Však počkej" ušklíbl se a vešel dovnitř.

Jakmile jsme vešli ucítili jsme ten povědomý pach alkoholu. Šli jsme si sednout přímo za bar na vysoké židle. Mrkla jsem na číšníka a gesty mu ukázala co si dám. Číšník byl hned zpátky a už mi podával mojí oblíbenou whiskey. Kluci už měli taky obědnáno. Ashley hned někam zmizel a Jake kupodivu taky.

-

Někdo mi poklepal na rameno, a tak jsem se otočila. Byl to středně vysoký mladík s hnědými vlasy.

,,Proč sedí tak pěkná holka u baru místo toho aby tancovala na parketu?" Zeptal se mile.

,,Ani nevím, pojď jdeme tančit" řekla jsem přiopile, ale pořád ve mě nebylo tolik alkoholu, abych nebyla při smyslech. Moc dobře jsem věděla co dělám. Mohla jsem s tím klukem tancovat tak deset minut, jelikož už jsem neměla tolik energie řekla jsem mu "čus" a šla zpátky k baru. K mému údivu už tam nikdo nebyl. Řekla jsem si že bych to neměla přehánět, a tak jsem se rozhodla jít domů. Prvnímu koho jsem našla, jsem sdělila že už jdu pryč, aby o mě neměli strach. I když pochybuju že si tohle někdo bude pamatovat. Myslím že i já s mým množstvím alkoholu v krvi na to zapomenu.

Vyšla jsem z baru a nasála čerstvý vzduch. Šla jsem temnou uličkou kde svítila pouze jedna pouliční lampa. Sešla jsem schody, které vedly k mostu přes který jsem následně prošla. Další temnější ulička ve, které je jen jedna lampa. Když konečně zaostřím můj zrak spočine na předmětu ležícím kousek za lampou. Jdu kousek k tomu a když už jsem blízko, uvědomím si že je to člověk. Přejdu k němu a ještě větším šokem pro mě je, že ten člověk je Andy.

*pohled Andyho*
Odešel jsem z baru dřív protože už mě to tam nebavilo. Loudal jsem se nočními ulicemi a užíval si čerstvého vzduchu. V dáli jsem viděl kývající se postavu. Došlo mi že je to Eve. Rozhodl jsem se že si s ní udělám srandu. Lehl jsem si na zem a doufal že mě neviděla. Když už jsem uslyšel kroky blízko, zavřel jsem oči. Klekla si ke mě...

,,Dýchá vůbec" řekla trošku opile.

V tu ránu jsem přestal dýchat a zadržovat dech.

,,Pane bože on nedýchá" vyjekla z ničeho nic.

,,Počkat co se vůbec dělá když člověk nedýchá" řekla zamyšleně. V tu chvíli jsem se nadechl, ale ona si toho nevšimla.

,,Nemá se ho majznout po hlavě"

,,Ne ne ne to bych mu asi ublížila ještě víc" uvažovala nahlas.

,,No tak Eve vzpomeň si jak to bylo v šípkové růžence" brblala dál.

,,Vždyť ona přeci taky spala"došlo jí.

,,A jo už vím''

Za chvíli jsem na svých rtech ucítil ty její. Wau ona mě vážně líbe. Začal jsem spolupracovat. Cítil jsem z ní alkohol ale i tak si to užíval. Když nám došel dech, odtrhli jsme se od sebe.

,,Juchuu zachránila jsem ti život, jsem Batman" začala kolem mě lítat.

,,Počkat... nebereš mi tak nějak povolání?" Zastavil jsem ji.

,,Cooo Andyšuku? Já myslela že máš kapelu?" Koukla na mě nechápavě. Stejně tak jako když mě nazvala "Andyšukem".

,,Jo kapelu mám, ale potajmu zachraňuju svět jako Batman" Vysvětlil jsem jí.

,,Lžeš! Nemůžeš zachraňovat svět" zvýšila na mě hlas.

,,Eve nemyslel jsem to tak" snažil jsem se ji uklidnit.

,,Kdybys zachraňoval svět nic by se nestalo. NIC" zařvala po mě.

Lekl jsem se, ale i tak jsem ji vtáhl do svého objetí. Začala brečet, celkem jsem to nechápal a tak jsem se ji opatrně zeptal...

,,Eve?... Co se stalo?"

,,Ty to nevíš jsem prokletá" koukla na mě se slzami v očích.

,,Eve o kousek dál je lavička půjdem tam a všechno mi rekneš" pokusil jsem se o malý úsměv.

Chytl jsem ji za ruku a vydal se s ní směrem k lavičce. Museli jsme vypadat jako kdybychom spolu chodili. Eve jee skvělá holka... zajímá mě co se jí stalo? Proč o sobě říká že je prokletá?...

Zastavili jsme se a posadili se na lavičku. Chvilku jsme mlčeli a Eve stále tekly slzy z očí. Obejmul jsem ji a ona zabořila svoji hlavu do mého hrudníku. Přišla mi tak strašně hodně zranitelná.

,,Umírají" zamumlala mi do trika.

,,Kdo?'' Zeptal jsem se.

,,Všichni... všichni se kterými jsem se sblížila. První to byli rodiče potom babička a naposledy moje kamarádka" už nebrečela jako dřív spíš mi přišlo že to říká naprosto vážně.

,,Eve promiň to jsem nevěděl, ale teď máš nás"

,,Ty to nechápeš co?" Koukla se na mě s kamenným výrazem.

,,Ne nechápu"

,,Jste na řadě" její výraz a tahle věta mě dostala. Nevěděl jsem co na to říct. Tohle co mluvilo za ni nebyla ona, přísahám. Byla to úplně jiná holka ne ta která vešla ke mě do pokoje, ne ta která se vztekala na bowlingu. Ne ta která mě políbila...

,,Andy prosím tě neposlouchej mě melu sračky" usmála se.

,,Jo asi si ani nic z toho zítra nebudeš pamatovat" úsměv jsem ji oplatil.

,,No nebudu si pamatovat nic, že mi to všechno zítra rekneš? To co jsem dělala a to co jsem ti řekla" zeptala se me s jiskřičkami v očích.

,,Promiň, ale musím využít toho že si tohle nebudeš pamatovat" díval jsem se jí do očí.

,,Co-" nestačila to dokončit, protože já spojil naše rty. Začala spolupracovat čemuž jsem se musel pousmát. Jazykem jsem se probojoval do jejích úst, byl jsem rád že mi to dovolila. Rukama mi vjela do vlasů a já držel moje ruce na jejích bocích. Nadzvedl jsem ji a posadil si ji obkročmo na sebe. Do polibku se usmála a tím nás oddělila. Její úsměv mě donutil se taky smát. Bylo to jiné než z mojí ex... bylo to lepší. Znovu jsem si ji k sobě přitáhl a začal ji líbat. Cítil jsem se jak nikdy jindy. V tuhle chvíli děkuji alkoholu, jinak by se nic takového nestalo.

Jen je škoda že si nic nebude pamatovat...

Wow už se nám začíná něco dít:-D

Ale bacha tak jednoduché to nebude.

-Angee:-)