Princ krve

7. Pravda

Thomas byl postrach školy. Všichni se ho báli a vyhýbali se mu. Proto také byl s Kristen v Tajemné komnatě. Kristen prozradila svou identitu a stala se také mocnou osobou školi. Thomas vypustil Silii a ona nechala zkamenět všechny, kteří chystali vzpouru.

Thomasovi se ale nelíbily tresty. Kletbu cruciatus zažil, a nikomu by to nepřál. Už tak pro něj bylo těžké bezdůvodně zabít, ale mučit, nikdy. Všem mrtvým dal na ruku symbol smrti. Ale když se vrátíme k Bradavicím, takové tresty jsou nepřijatelné.

"Áááú, u-už n-né p-prosím!" křičela nějaká dívka z knihovny. Thomas tam vběhl a uviděl malého prváka, jak leží v koutě a Hermionu, kterou právě mučili.
"Dost!" řekl Thomas chladně. Chlapci, kteří ji mučili rychle utekli.
"Jak se cítíš?" Zeptal se starostlivě.
"D-dobře." dostala ze sebe Hermiona.
"To vidím. Ná, pomůže to. Je to lektvar proti kletbě cruciatus." podával jí lektvar.
"T-takový l-lektvar n-není."
"Je. Sám jsem ho vymyslel. Od té doby, co jsme se bavili posledně jsem se dost zlepšil." a podal jí lektvar. Hermiona ho vypila a hned se jí udělalo líp.
"Děkuji. A jak si myslel to s tím, když jsme se naposledy bavili?" vyzvídala.
"Nevím, jestli bude nejlepší ti to říkat, ale zase vím, že mě nezradíš." odpověděl Thomas.
"Jestli ti to nebude vadit, vzal bych tě k sobě, tady je moc lidí." řekl jí.
"Ne, nebude." odpověděla Hermiona a Thomas jí pomohl vstát. 

"My jdeme do Tajemné komnaty?" zeptala se Mia.
"Samozřejmě, jsem dědic. Vstup jsem ale trošku vylepšil." řekl a vytáhnul přívěsek.
"Jsssem zzzmijozzzelův dědiccc, otevři ssse!" řekl Thomas hadím jazykem. Vchod se otevřel a oba vstoupili.
"Podej mi ruku. Musím ti udělat znamení, aby si to přežila, a neboj, není to znamení zla." Hermiona mu podala ruku a Thomas jí vytvořil malé zmijozelovo znaménko.
"Posaď se." vyzval jí.
"Určitě si o mě slyšela. Než ti prozradím, kdo jsem, slib mi, že mě vyslechneš." začal Thomas.
"Slibuji"
"Nelekni se. -Ukažžž mou falešššnou podobu." V tu chvíli se z Thomase stával Harry. Nebyl jím už dlouho a byl to pro něj nezvyk.
"Harry, jsi to ty?" zeptala se opatrně Mia.
"Ano, jsem." a začal Mie všechno vysvětlovat a ona ho poslouchala. Řekl jí pravdu, i o tom, že to všechno dělá dobrovolně.
"Nikomu dalšímu to prosím neříkej, nechci se jako Harry vracet."
"Harry, ale ty musíš. Kouzelnický svět ztratil naději. Už není za co bojovat." přesvědčovala ho Mia.
"Není proč bojovat, v tom s tebou souhlasím. Ale nevzdáme se. Abys viděla, že nejsem jako otec, dám svým přátelům šanci. Jsem silnější než otec, přidejte se k nám - ochráníme vás, buďte nestraní - nezabijeme vás, ale postavte se nám a na přátele zapomenu." zakončil svůj proslov.
"Harry, ale tohle nejsi ty!" prosila Hermiona.
"Máš pravdu" řekl a změnil se na Thomase
"Tohle jsem já."