1. Kapitola

42 3 4
                                    


,,Rachel! Co je? Přijel pro tebe Thomas. Tak ať zase jede! Řekni mu, že dneska pojedu do školy sama. A jestli mi přijde na oči, takže ho zabiju! Jóó a ještě mu vyřiď že to myslím vážně! Rachel co blbneš? Vždyť Thomas je fajn kluk a moc by vám to spolu slušelo. Mami!'' zařvala jsem a konečně vyběhla z koupelny. ,,Thomas mi ublížil a za to zaplatí!'' Vzala jsem si tašku a šla ke svému autu. Začala jsem hledat klíče, když za mnou přiběhla máma: ,,Rachel, hlavně neudělej žádnou blbost, potom budeš litovat!'' Bylo mi jedno co mi říká, chtěla jsem aby všichni za své chyby zaplatily, ale musela jsem si zahrát na poslušnou holčičku. ,,Neboj mami, budu hodná. Rachel! Přestaň být drzá!'' Už jsem to dál nemohla poslouchat a tak jsem nastoupila do auta a odjela.

První hodinu jsem měla mít fyziku společně s Ashley. Moc se mi nechtělo, ale nemohla jsem si dovolit nejít do školy. Všichni mě mají za tu poslušnou, za tu co má vždy samé jedničky. Ale dnes se to změní! Konečně se to změní! Cestou do školy jsem vymyslela skvělý plán! Nejdřív se musím zbavit Ashley a potom přijdou na řadu ostatní! Dobře začnu být malým rebelem. Hned na první hodinu přijdu pozdě. Dobře, dobře, já vím že to není žádné velké rebelství, ale musím nějak začít. Pomalu jsem přijížděla ke škole a mohla jsem začít vykonávat svůj dokonalý plán!

Když jsem přikráčela na fyziku tak jsem zaujala své obvyklé místo vedle Ashley. ,,Co se stalo že si přišla pozdě?'' vyzvídala Ashley. ,,Zaspala jsem'' odpověděla jsem jí a mile se na ní usmála. ,,Rachel? Ty už se na mě nezlobíš?!'' vybalila na mě. Ale já byla ráda, tímhle můj plán začíná, čekala jsem že se mě Ashley zeptá. ,,To víš že se na tebe nezlobí. Proč bych taky měla? S Thomasem jsme byli jenom kamarádi a já věděla že si jednou někoho najde! A jsem ráda že i to zrovna ty.'' Lhala jsem jí a těšilo mě to. ,,Jsem ráda že jsme nejlepší kamarádky.'' Řekla Ashley a objala mě. Kdyby tak věděla! Chtěla jsem jí říct že už dlouho nebudeme, ale nemohla jsem. ,,Co kdyby jsme si odpoledne zajeli na malý výlet do Manchesteru na nákupy?'' ,,To zní skvěle!'' řekla s viditelnou radostí v hlase. A já byla taky nadšená. Plán se vyvíjí podle mých představ. Zbytek vyučování jsem se k Ashley chovala jako k nejlepší kamarádce a tajně jsem doufala že o přestávkách nepotkám Thomase. 

Asi si vzal moje slova k srdci. No teoreticky to byly máminy slova, ale to je jedno, jde o to že Thomase jsem nepotkala. Sice byl další na řadě, ale nesměl se to dozvědět. Zase si budu muset hrát na kamarádku. Ale oni si hrály na kamarády celou dobu, a navíc jim to bude za chvíli jedno. Mám Thomase ráda, a nechci aby se mu něco stalo, ale sám si vybral! 

,,Ashley? Já si zajedu ještě domů pro pár věcí a sejdeme se za hodinu v parku?!'' ,,A kdo bude řídit?!'' Zeptala se opatrně, asi měla strach, aby to nepadlo na ni. Ale bát se vůbec nemusela! ,,Ne já budu klidně řídit'' odpověděla jsem jí. ,,Ty jsi takové zlatíčko.'' Néé to néé, zlatíčko jsem vážně nebyla ale, nevím jak by to vypadalo, kdybych se vrátila bez Ashley v jejím autě. Určitě bych nikomu nepřišla podezřelá.  Tak to je ironie. 

* O hodinu později

,,Tak můžeme vyrazit?'' Už se nemůžu dočkat.'' Ashley celou cestu něco mlela. Nezavřela hubu! Měla jsem jí dost už v autě. Ale nemohla jsem jí jen tak proříznout krk v mém autě. Už jsme se blížili k Manchesteru, když v tom jsem zahnula na vedlejší silnici. ,,Já myslela že jedeme do Manchesteru.'' ozvala se Ashley. ,,Rozmyslela jsem si to.'' ,, A kam jedeme?'' znovu se zeptala.  ,,Do Portlandu. A co tam? Na nákupy. Vždyť v Portlandu nic nemají.'' Ashley mi lezla na nervy čím dál víc a já to tak nemohla nechat. Musela jsem se ozvat. ,,Zavři už hubu Ashley!!'' Ashley se lekla a zůstala na mě koukat jako na nějakého vraha. No nebylo k tomu daleko. ,,A přestaň na mě tak blbě čumět! Myslela sis že ti to jen tak odpustím a budeme znovu nejlepší kamarádky?! Počkat, vždyť my nebyli nejlepší kamarádky. Nemůžu ti odpustit že si mi sebrala Thomase. A nikdy už nic nebude jako dřív, na to se připrav.'' ,,Skončila si Rachel?'' Zeptala se, ale to už jsem zatáčela v Portlandu k přístavu. ,,Rachel, já myslela že jedeme na nákupy?! Pochop Ashley že tě nemůže nechat poskakovat vedle mě, jako mojí kamarádku, když jsi mi udělala to s Thomasem! Ale já jsem nechtěla Rachel. Lžeš, kdyby si nechtěla tak to neuděláš!!'' Křičela jsem na ní. ,,Vystup si, dělej, nemám na tebe celý den ještě se musím vrátit. Jak musím vrátit? Snad musíme se vrátit néé?! Pleteš se Ashley, protože ty už se nevrátíš!'' Začala jsem si pohrávat s nožem, který jsem měla strčený v kapse a rozhodla Ashley to trápení ukrátit. Když Ashley viděla nůž s dvaceticentimetrovou čepelí, vyděsila se. ,,A co si čekala Ashley?!'' řekla jsem jí, když jsem viděla její výraz. 

,,Já ale vážně nechtěla.'' opakovala jednu a tu samou větu stále dokola. ,,Ty si mi nerozumněla?! Řekla jsem ti, ať zavřeš hubu!'' Přišla jsem pomalu k ní a malinko jí prořízla tvář. ,,Au, to bolí. Já vím!'' řekla jsem jí bez jakýchkoliv emocí. Zato v její tváři jsem viděla strach a ještě něco, co jsem nedokázala identifikovat. Ale v tuhle chvíli mi všechno bylo jedno. Ashley se rozeběhla, musela jsem se začít smát. Přístav byl ohraničený, takže by se moc daleko nedostala, a navíc to že byla oblíbená neznamenalo že patří mezi ty otravné roztleskávačky jako otravná Susan a Monica. Takže s ní byla lehčí práce než jsem si myslela. V klidu jsem za ní došla a bodla jí do břicha. Ashley se okamžitě skácel k zemi, naklonila jsem se k ní. ,,Rachel, nedělej to prosím!'' Prosila tak ukrutně až mi jí bylo líto. ,,Neboj, nebude to moc bolet, jenom malinko.'' A do břicha jí vyryla srdce. Poslední co jsem viděla v jejích očích byly ty malé jiskřičky. Byly tam pořád?! Ptala jsem se sama sebe. ,,Měla jsem tě ráda Ashley.'' Po této větě jsem se musela začít smát. Přišla jsem si jako psychopatka. Vzala jsem nůž a hodila ho do moře. A Ashley? Tu jsem tam v klidu nechala na zemi v kaluži krve. 

Nasedla jsem do auta a odjela zpátky domů. Když jsem lehla do postele myslela jsem si že budu mít nějaké výčitky svědomí, ale nic. A ještě jsem byla ráda, že jsem se jí tak šikovně zbavila. Ashley jsem se zbavila, teď přišel na řadu Thomas. 



Ahojky, máte tu novou kapitolku. Doufám že se vám líbila a budu ráda za komentíky :) . Co si myslíte o Rachel a Thomasovi? Myslíte že ho nakonec zabije?! Nápady co bude dál, házejte dolů ↓ do komentářů. A další kapitolku vám přidám někdy v týdnu, během čtvrtka až soboty. 

Mám Vás ráda vaše Sweete♥

Ta DRUHÁKde žijí příběhy. Začni objevovat