2. Kapitola

40 1 3
                                    


Ráno jsem se probudila do krásného slunečného dne. Přišlo mi to jako paradox. Měla jsem se fajn. Skočila jsem si do koupelny zkontrolovat můj dnešní look. Vypadala jsem překrásně. Byla jsem na sebe pyšná. Vzala jsem si tašku a koukla na hodiny. ,,Sakra, mám zpoždění!'' Zděsila jsem se. ,,Rachel?!! Dělej!'' Volala máma. Seběhla jsem schody a jako vítr vběhla do kuchyně. Máma hned spustila. ,,Už tu čeká nejmíň půl hodiny. Kdo tu čeká? No přece.. Mami, řekla jsem ti že Thomase už tu nechci vidět. Ale to není Thomas!! Cože?'' Vykřikla jsem a vyběhla ven. Venku v autě na mě čekal Dave. Přišla jsem k auto a chtěla se ho zeptat co tu dělá. Ale než jsem se rozhoupala, ujal se slova Dave. ,,Naskoč krásko, dneska máš odvoz.'' byla jsem ráda. Dave nebyl můj kamarád, sice jsme spolu chodily od školky do jedné třídy, ale kamarádi jsme nebyli. Vždycky mi přišel divnej, ale dneska jsem byla ráda že nemusím do školy sama. Toužila jsem po společnosti. ,,Dobře.'' Řekla jsem a nasedla. 


Cesta do školy byla zábavná.  Nikdy bych si nepomyslela že s Davem zažiju tolik zábavy. Hodně jsme se nasmáli. Ani jsem si to neuvědomila, když Dave najednou prohlásil že jsme před školou. ,,Bylo to fajn, s tebou.'' Řekla jsem mu a usmívala se jako sluníčko. ,,Někdy bychom to mohli zopakovat. To bych byla moc ráda!'' Odpověděla jsem a společně jsme vyrazili ke vchodu. Když jsme tam dorazili smích mi zamrzl. ,,Co se stalo Rachel?'' Byla jsem jako v tranzu a nevěděla jak se z něj dostat. ,,Dave, koukni!'' A ukázala nad školní vchod. Visel tam černý prapor. ,,Co se stalo?'' Zeptal se mě Dave. ,,Jak to mám asi vědět?!!'' Vykřikla jsem na něj, ale já moc dobře věděla co se stalo. Přišli na to že Ashley je mrtvá. ,,Jdeme.'' Oznámila jsem. 

Když jsme vešli do budovy, všechny oči se upíraly na mě. Byla jsem z toho celkem nervózní, ale kdybych dala něco na sobě znát, mohlo by to všechno prasknout. Ale koukali na mě  z jiného důvodu, ne protože něco tušili, ale protože já a Ashley jsme vládly celé škole. U nás nevládli ty pitomé roztleskávačky, ale jenom naše crew. Ani fotbalisti se nedostali k moci. Naše crew se skládala ze mě, Ashley, Thomase, Elizabeth a Mitchela. Všichni nás ve škole milovali. Byli jsme ideální. Byli jsme rozmazlení. Měli jsme všechno na co jsme si vzpomněli. Denně dostávali vysoké kapesné, ale po tom co se stalo už nejsme jedna parta. Jsme tu každý sám za sebe. Už nikdy nebudeme všichni sedět společně u jednoho stolu v jídelně, nebudeme se zdravit na chodbách. Sice budu stále mít některé společné hodiny s ostatními, ale nemění to fakt že mě zradili. Všichni! 

Potřebovala jsem najít Thomase. Chtěla jsem mu říct co se stalo, co jsem udělala Ashley a pak ho zapíchnout, ale nebyl ve škole. Celé dopoledne probíhalo tak nějak v klidu, jen všichni byli smutní. Já jenom čekala kdy se objeví policie a začne nás jednoho po druhém vyslýchat. Čekala jsem že až se to provalí, že se konečně začne něco dít, ale ono nic. Škola pomalu končila a policie nikde. Ředitel a ani profesoři o nás dnes nejevili nějaký velký zájem. Zrušily se všechny testy a nakonec pustili o dvě hodiny dříve domů. 

Vyšla jsem před školu a čekala na Davea. Jinak bych se neměla jak dostat domů. Když mně Dave spatřil rozeběhl se ke mně a políbil mě. Byla jsem v šoku, ale polibky jsem mu opětovala. Odtrhla jsem a přemýšlela co to děláme. ,,Rachel, co máš teď v plánu?'' Vybalil na mě. A než jsem stihla odpovědět, zase mi skočil do řeči. ,,Nezajedeme ke mně? Co bychom tam dělali?!'' Líbal luxusně, ale nechtěla jsem tam jet, chtěla jsem plánovat jak dokonale se zbavím Thomase.  ,,Mohli bychom se podívat na film.'' Oznámil mi. ,,Dobře, zkoukneme pár filmů a trochu si popovídáme!'' Řekla jsem mu a usmála se na něj. 

Když jsme přijeli před jeho dům byla jsem celkem v šoku. Jeho dům byl obrovský. Ale pravé překvapení mě čekalo až uvnitř. ,,To si ze mě děláš prdel?!'' Vykřikla jsem udiveně. Jeho dům byl dost luxusní. ,,Pojďme ke mně. Dobře!'' Když mě vedl ke schodům, byla jsem celá zkamenělá a ty schody?! Oni měli skleněný schody. Byla jsem z toho úplně paf. Následovala jsem Dave až po schodech do jeho pokoje. Jeho pokoj byl tak nejmíň třikrát větší než ten můj. A ještě měl vlastní koupelnu. ,,Udělej si pohodlí Rachel, já zatím dojdu pro něco k pití.'' Když Dave odešel pleskla jsem sebou na jeho postel a pustila si velkou plazmu přímo na protější stěně.  Myslela jsem si že žiju v luxusu ale asi jsem se spletla, chtěla jsem to co měl Dave. Všechno jsem to chtěla. I kdyby mě to stálo veškerý můj luxus, komfort a pohodlí.

,,Řekl jsem Martě, ať nám udělá mochitto, doufám že piješ mochitto?! Jo, dám si ho ráda. A kdo je Marta?!'' Zeptala jsem se opatrně. ,,Marta je naše služka. Cože vy máte služku?!'' Nestačila jsem se divit. ,,Už to nechme Rachel, vím že to chceš! Počkej, počkej, co tím myslíš?! Chceš se se mnou vyspat. A na to si přišel jak?!'' zeptala jsem se ho a začala se smát. ,,Kdyby si se se mnou nechtěla šukat, tak se mnou nejedeš domů. Ale já myslela že budeme koukat na filmy a táák. Bože, Rachel, ty si tak naivní.'' Dave ke mě přišel a začal mě líbat. Předtím se mi to líbilo,ale teď jsem byla znehucena. ,,Rachel, vím že to chceš!!'' Křičel Dave. A než jsem se vzpamatovala, Dave si sundal kalhoty, mě strhl legíny a tvrdě ho do mě vrazil. Bolelo to tak moc, až mi vytryskly slzy. ,,Nech toho Dave, prosím!!'' Plačtivě jsem ho prosila, ale neposlechl a přidával na rychlosti. ,,Prosím!! Dave!! Ne Rachel, mám pro tebe dohodu.'' Řekl mi a na chvíli přestal. ,,Jakou dohodu?! Ty si se mnou zašukáš a já nikomu neřeknu že si zapíchla Ashley. Já ale Ashley nezapíchla!!'' Bránila jsem se. ,,A vůbec jak to můžeš vědět?! Sledoval jsem vás. Sledoval jsem vás až do Portlandu, a když si odjela šel jsem se podívat blíž. Musel jsem to vidět. Jinak skvěle odvedená práce, zlatíčko.'' Řekl a pohladil mě po tváři. Začala jsem brečet, ale co se dalo dělat. 



Ahóój moji míláčci :)♥ Dneska pro Vás mám takovou oddychovou kapitolku. Myslím že po minule by se hodila ;) Co říkáte na novou postavu → Dave?! :) Začíná se nám to pěkně rozjíždět, co myslíte?!! :) 

Jakékoliv připomínky a popřípadně návrhy jak byste to chtěli dál, házejte do komentu ↓ :) A kapitolku věnuji jedné z mých sestřiček♥ Si moje nejmilejší sestřička a věrná čtenářka♥ Mám TĚ ráda☺♥

Další kapitolku očekávejte během příštího víkendu :)

Vaše Sweete♥

Ta DRUHÁKde žijí příběhy. Začni objevovat