Náhle se rozsvítilo světlo. Někdo v černém stál u spínače. Byl to někdo koho hned její mozek poznal ale bylo to vyloučené. Otočil se.
,,Nikolasi?" Nikolas byl Trish nejlepší kamarád už od dětství ale před dvěma rokama spáchal sebevraždu.
Vstala z pod stolu a rozeběhla se k němu. Cítila radost i strach zároveň. Netušila co jí to popadlo vždyť byl mrtvý. Všechny myšlenky zahodila a silně ho objala.
Nikolas jí v zápětí odstrčil. ,,Co tu sakra děláš?" Trish jen zírala. Po chvilce vyhrkla. ,,Já? Co tu děláš ty?! Vždyť máš být mrtvý." Ucítila jak jí ukápla slza.
V tom přišel Lvcas. ,,Co s ní?" ptal se Lvcase Nikolas. ,,Nevím." Řekl a sklopil zrak. Nemohl to už dále sledovat. Měla utéct. Měla ho poslechnout.
Trish byla vždycky paličatá. Ale zároveň chytrá. Tvrdá a přitom křehká. Milá jako anděl a ďábělsky krásná.
Nikolas vzal lano a chytl Trish za zápěstí. Odtáhl jí doprostřed místnosti a svázal jí na židli.
,,Co to děláš?" zíral udiveně Lvcas. Nikolas dovázal poslední uzel a řekl. ,,Necháme jí tu"
,,To nemůžeme Nikolasi! Vždyť to je tvoje nejlepší kamarádka která ti vždy ve všem pomohla."
Nikolas se podíval Lvcasovi z příma do očí. ,,Byla"
