Po obědě jsem se chystala s babičkou do města.
Pustila jsem si písničky na iPodu a vybírala jsem si obleční. Chtěla jsem si vzít nějaké letní šaty, kdyby tam byli kluci. Ale nakonec to skončilo u ryflových šortkek a u kytičkovaného crop-topu s nápisem "Summer". Abych oživila outfit natočila jsem si vlasy kulmou. Na záda jsem si přehodila vak do kterého jsem si vzala sluchátka,iPod,klíče a mobil. Už jsem hotová.
Seběhla jsem po schodech ke dveřím, kde na mě už čekala babička.
Moc ti to sluší. Díky babi.
Už jsem si jenom nazula vansky a mohly jsme jít. Cestou jsme si povídaly co musíme koupit a o nové škole, že tam bude 3x více učení, ale že to určitě zvládnu. Protože mi učení nikdy nedělalo velký problém. Za 15 minut už jsme byly ve městě, kde to všude vonělo vanilkovou zmrzlinou a létem.
Všude pobíhaly děti, s úsměvem na tváři. Narozdíl od dospělých. Kteří se občas chovají přesně jako ty děti.
Například můj bývalý spolužák z 9.A. Adrian Righton [Rajgton] nikdy nebude dospělý. Když se ho někdo zeptal, jestli mu nepůjčí prupisku nebo gumu. Otevřel pouzdro, kde měl aspoň tak 6 malých hraček z kinder vajíčka. Věčně si v hodině skládal z rozdaných testů orgami atd.
