3.Kapitola-Osud?Náhoda?

2K 58 1
                                    

Tuto kapitolu bych chtěla věnovat Lenny,kterou mám z celého srdce ráda..A která mi hrozně moc pomáhá ..Děkuji jseš zlatíčko.:* 

*O měsíc později*

Po dlouhé době jsem zas viděla Lenny..Běžela jsem k ní se slzami v očích ...Obejmuli jsme se..Šli jsme do parku ale v tom vidím jak se Lenny snaží zadržet slzy..

"Co se děje? " zeptala jsem se ji ..

"Nic" odpověděla mi a utřela si slzy..

Chytla jsem ji za ramena otočila jsem si ji k sobě a řekla " Řekneš mi kurva co se děje? "

Lenka si sedla na lavičku ktera byla kousek od nás ..Protřela si oči a spustila..

"No víš Týnko, já jsem se zamilovala.."Jenom jsem tam mlčky seděla a pozorovala jak si hraje s papírovím kapesníkem..

"Cože? To je super ne? " odpověděla jsem a usmala jsem se ..

"Jenomže má to jeden háček ten kluk co jsem se do něj zamilovala není Youtuber jak u tebe..Ale toho kluka znáš..Myslím?" hned jak to dořekla spustil se ji z očí vodopád slz.

"Ale no ták nebreč neboj se všechno bude v pořádku.." vždycky když brečí chce se mi brečet taky..

"Ale Týnko já ho strašně moc miluju..Ani nevíš jak ..Achjoo..Je to Viki:((( " Jakmile řekla tohle jméno myslela jsem že jim to vyjde..David přece říkal že...No to je jedno řešit to teď nebudu..

"Podívej, utři slzy a jdem si užívat ..Dneska vyjmečně mužem..Já chci vídět tvůj úsměv..Ryhle nebo tě tu zlechtam..Hele tám jde David .." Jakmile jsem to dořekla tak jsme se na sebe mlčky podívali a rozběhli se k němu..

"Ahoj Davideee!!" zakřičeli jsme obě dvě naraz a pak jsme se začali smát...

"Ahoj holky?!" Zařval a pak jsme se obejmuli..

Celý den jsme chodily po venku a blbly šlo vidět že Lenny už na něj nemyslí..

Bylo tak 20:30 a každý odešel..

Já si při rozloučení nasadila sluchátka a ponořila jsem se do zvuku hudby..Koukala jsem do země ..Ale zničeho nic jsem upadla..A cítila něčí ruku na mém rameni..Když jsem se podívala na horu tak tam stál kluk se širokým usměvem a modrýma očima,na hlavě měl kapuci ..Rychle mě vytahl na nohy a běžel semnou ruka v ruce za roh baraku..A za nim hned běželo dalších 20 holek nechápala jsem to...

"Jsi v pořádku? " zeptal se mě ten zahadný kluk..

"Ano jsem a co si zač? ..Ale příště si dávej bacha na cestu, co kdyby se mi něco stalo? " uchechtla jsem se ..

"No víš, já jsem..." než to dořekl věděla jsem kdo to je..Sundala jsem mu kapuci a byl to ON..

"Ty seš Vadim že?.." zasmála jsem se 

"Jo, nejsi to ty která brečela když jsem odjížděl?" řekl a usmál se..

"Jo jsem to já..Díky tomu si mě můžeš pamatovat" odpověděla jsem ze smíchem..

"A co tu vlastně dělaš? Já myslela že.." než jsem to stihla doříct doplnil mě

"No víš my se přestěhovali..A jde vidět že tady touží po Vadakovi každá druhá? " řekl a já se na něj tak tajně zčrvenala..

"Ahh no víš Vadime já už musím jít.." řekla jsem a odešla jsem...Po chvilce na mě někdo zakřičel a ja se otočila byl to Váďa kdo jiny..

Seznámení s NÍM!! /W VADAK (Part 1)Kde žijí příběhy. Začni objevovat