9. kapitola - What happened..?

82 6 0
                                    

Bylo asi po jedenácté a já jsem začala být unavená. Seděla jsem u pultu s Debbie a opírala jsem se jí o rameno. Debbie dál pouštěla písničky, ikdyž už netancovalo tolik lidí jako předtím.

"Michelle? Co se stalo?" zeptala se mě Debbie  a napila se coly, kterou nám někdo přinesl.

"Nic se nestalo." zalhala jsem. "Jenom jsem unavená."

"Michelle, nezkoušej mi lhát!" Zvýšila hlas. "Víš, že poznám, když kecáš a kdy ne."

"Fakt mi nic není." řekla jsem rozhodným hlasem a napila jsem se svojí, zatím netknuté, plechovky s colou.

Debbie nespokojeně mlaskla a bouchla s plechovkou o stůl.

"Nechápu, proč mi to nechceš říct..." zamručela. Potom se začala trochu dusit, tak jsem jí urychleně vytáhla inhalátor z tašky a podala jsem jí ho.

"Díky." usmála se. "Už mě to štve.."

"To astma?"

"Všechno! Astma, alergie, srážlivost krve, všechny debilní nemoci, které mám. Navíc to debilní podězření..." řekla. Chtěla jsem se jí zeptat, o jaké podezření jde, ale rychle pokračovala. "Ale to je teď jedno. Dneska si to užijeme!!!" zasmála se a zapla o dost živější písničku. "Běž si najít Jacoba a zatancujte si." řekla a postrčila mě ke skupině baskeťáků, kde Jacob byl.

Rozešla jsem se před parket, ale nešla jsem za ním. Nechci s ním teď moc mluvit. Zachytil můj pohled a zamával na mě, já jsem ale dělala, jako by nic. 

Najednou mi blesklo hlavou - kde je vůbec Adam? Neřekl mi, že si mě najde a zatancujeme si? No asi nechtěl. To mu neberu za zlé. Radši zavrtím hlavou.

Vzala jsem to co největší oklikou a zamířila jsem do kuchyně.  Tam jsem potkala Christine, Haylee a Kaylee.

"Čaute." zamávala jsem jim a přisedla jsem si k nim.

"Michelle? Není ti něco?" ozvala se Kaylee.

"Vypadáš divně." dodala Haylee a obě se na mě divně podívaly.

"Tak to vám moc děkuju, holky." úšklíbla jsem se a prohrábla jsem si vlasy rukou.

"Ale vážně." přidala se Christine a podívala se mi do očí. "Nestalo se ti něco?"

Zamyslela jsem se. Mohla bych jim to říct,protože jsou to kamarádky, ale asi by jim to přišlo divné. A navíc, vlastně se nic nestalo. Jenom jsem zase čekala něco jiného než se stalo...

"Nee, jsem jenom unavená." řekla jsem přesvědčivým tónem. "Asi brzo půjdu domů, mám to navíc i daleko."
Asi dalších 20 minut jsem tam seděla s holkama, pila jsem colu a měla jsem 2 panáky vodky s džusem (Sice mi to nechutné, ale celkem jsem měla náladu, dát si něco silnějšího než Coca cola).

"Holky, už půjdu, jsem hrozně unavená." řekla jsem holkám a oblékla jsem si svoji džínovou bundu.

Rozloučila jsem se s holkama, zašla jsem i za Debbie. Chtěla jsem jít pozdravit i Lily s Tomem, ale ty jsem nikde nemohla najít, tak jsem odhadla, že se někde zašili nebo už odešli.

"Alex!Alex!" zařvala jsem na ni, když jsem se k ní prodírala na parket. Vlastně bych ani nemusela, ale přijde mi lepší se s ní rozloučit, když je to její párty.

"Jeee, Michelle, ahoooj!" usmála se na mě a rozhihňala se. V jejím dechu jsem cítila vodku. Hmm, někdo si to chce užít.

"Už jdu domů. Moc děkuju za pozvání." usmála jsem se. "Bylo to.....moc fajn."

Friendship?Kde žijí příběhy. Začni objevovat