~13~

9.1K 656 70
                                    



"Co tu děláš?" Do bytu vešel překvapený Liam a zíral na Alfu před sebou. Harry měl pytle pod očima a byl trochu unavený, ale stále vypadal skvěle. 

"Louis mi zavolal." pokrčil rameny kudrnáč a unaveně se vrátil do kuchyně, kde uklízel nádobí po večeři, kterou měl s Louisem a kterou Harry sám uvařil.

"Kde je?" optal se Liam. Neměl v plánu se tu dlouho zdržovat, když tu Omega někoho měl. Chtěl jen vědět, jak se cítí po té hádce se Sky. Skyler mu volala a vše mu řekla, byl trochu naštvaný, ale nemohl na ní křičet. Její rodiče na tom nebyli moc dobře.

"Je u sebe v pokoji." povzdechl si Harry a promnul si unavenou tvář. "Před chvílí usnul. Povídali jsme si a pak se hrozně rozplakal. Nešlo ho uklidnit. Myslím, že mi i omdlel v náručí a tak jsem ho odnesl do postele a nechal ho tam. Musí být vyřízený."

"Aha." zašeptal Liam a podal Harrymu poslední talíř, aby Alfa mohl domýt nádobí a jít si také odpočinout.

"Hele, potřebuju něco vědět." začal kudrnáč a otočil se na druhou Alfu. "Je hodně špatná konverzace pro Louise jeho rodina?" Liam přikývl. Pro Louise to bylo vždy bolestivé téma. "Co s nima je?"

"Jsou mrtvý." řekl Liam prostě. "Alespoň to nám Louis řekl. Nerad o nich mluví. Nevím jak to je. Loueh moc nemluví o své minulosti. V podstatě ani nevíme odkud pochází. Jeho minulost je pro všechny pasé." pokrčil hnědooký rameny a vydal se na odchod. "Stejně ti doporučuju, aby ses tomuhle tématu ze všech sil vyhnul, protože jak o jeho rodině začneš, tak bude brečet dokavaď neusne vysílením. Znám to. Tyhle jeho chvíli jsem zažil už tolikrát. Hlavně by neměl být sám."

"Zůstanu tu." usmál se Harry a Liam mu úsměvem poděkoval než opustil byt, aby se po dlouhé pracovní době mohl najíst a sám ulehnout do své studené postele ve svém malém bytečku.

Alfa se s tichým krokem vydal do Omegova pokoje, kde se posadil na kraj postele a pozoroval jeho nádhernou tvář, červené očíčka a pootevřená ústa. Louis je krásný i ve spánku, pomyslel si Harry a pohladil menšího po tváři. Pak vstal a chtěl odejít, ale malá ručička se obmotala kolem jeho zápěstí a on otočil pohled na rozespalého Louise.

"Nechoď." zašeptal modrooký tiše. "Prosím, nechci tu být sám." Alfa přikývl a sledoval, jak mu Louis udělal místo ve své posteli. Bez přemýšlení ze sebe sundal triko, protože s trikem nikdy neusne a zalehl na část postele. Brunet ho přikryl a položil svojí hlavu na jeho krásnou hruď. "Děkuju." zamumlal tiše Omega a zavřel oči, aby mohl pokračovat ve svém spánku. "Hodně to pro mě znamená."

"To je samozřejmost." řekl Alfa už k spícímu chlapci a pohladil jeho hnědé vlasy. Cítil ty úžasné rty, jak se dotýkají jeho hrudi a dech, který mu po celém těle vytvářel husí kůži. Pocítil, jak na malý okamžik odchází jeho kontrola, kterou tak dlouho a pečlivě budoval od svých sedmnácti let. Zatřepal hlavou, aby se probral z myšlenky, kde před ním tahle malá Omega klečí a nechá si znásilňovat ústa. Nemohl myslet na takové věci, protože by o kontrolu přišel a on dobře věděl, že to ve většině případů nedopadá dobře. Nechtěl Louisovi ublížit. Zrovna jemu nechtěl ublížit nikdy. 

Omega se neklidně zavrtěl a nechal vyklouznot jednu neposednou slzu, která skončila na Harryho hrudi. Lehce sebou škubnul a něco zamumlal. Harry se na tělíčko překvapeně podíval a když viděl, jak pevně Louis svírá peřinu, tak věděl, že se mu něco hrozného zdá.

"J-já nechci." zašeptal spící modroočko a škubnul sebou, až se přitiskl celým svým tělem na Harryho teplo. "N-ne, ne, ne. Prosím ne." vzlykl a na Harryho hrudi přistálo dalších pár kapek.

"Lou?" oslovil ho Alfa jemně, ale když se chlapec začal zmítat ještě víc, tak mírně zvýšil svůj hlas. Louis se probudil a překvapeně se rozhlédl kolem sebe, když se mu z očí začaly kutálet další slzy. "Je to v pořádku, Lou." zašeptal kudrnáč a přitáhl si Louise do objetí. "Byla to jen noční můra, už je pryč." Louis nedokázal mluvit, jen se pevně držel Harryho těla a plakal. Nenáviděl noční můry a nenáviděl noční můry, kde byli jeho rodiče, kteří mu říkali, jak moc ho nenávidí. Nechtěl to.

"J-jsem opravdu tak zbytečný?" zamumlal Harrymu do hrudi, po zhruba půl hodinách, kdy se uklidňoval z hrozné noční můry. Alfa si ho stále tiskl k sobě a občas mu věnoval polibek do vlasů.

"O čem to mluvíš, Louisi?" nechápal Alfa, stiskl rozklepané tělíčko pevněji, aby věděl, že je tu pro něj.

"O mém snu." špitl Omega a zvednul své oči, aby viděl Harryho tvář. "Vždycky, když mám sen, tak se z něho stane noční můra a pokaždé mi někdo říká, že jsem zbytečný." upřesnil a pohled znovu sklopil. Připadal si zbytečný, připadal si jako pijavice, protože žil na úkor svých přátel a všechno kazil.

"Nejsi zbytčený, Lou." ozval se Harry a chytil Omegův obličej do svých dlaní. "Nad tímhle vůbec nepřemýšlej, ano?" brunet přikývl a viděl, jak Harryho oči těkly k jeho rtům.

"Tak mě polib." řekl z ničehonic a Alfa dokázal jen překvapeně zírat do modrých očí mladšího. "Vím, že to chceš udělat, tak už to udělej." dodal a v té chvíli se jejich rty spojily v jedno. Byl to pomalý, jemný, neuspěchaný polibek po kterém oba toužili už skoro celý měsíc a půl, od té doby kdy se poprvé viděli. Jejich rty se o sebe otírali v hlemýždím tempu. Jemně, jako kdyby se Omega mohl rozpadnout, si ho Harry přitáhl blíž k sobě a slastně vydechl do jejich spojených rtů. Na tohle čekal už tak dlouho a nemohl se toho nabažit. Zamiloval se do chutě Omegových rtů, protože jakmile vplul mezi jeho hřejivé polštářky jazykem, věděl, že tohohle se nikdy nenabaží. 

"Líbáš úžasně." zamumlal tiše kudrnáč, když se na sebe oba blaženě usmívali s mírně opuchlými rty a snažili se vydýchat ten úžasný pocit. Louis se jen usmál, ale nic neřekl. "Já ne?" ušklíbl se Harry a pohladil chlapcovi rudé tváře.

"Nemám rád lhaní." zasmál se Omega a znovu políbil Harryho pery, aby nemusel slyšet žádné další slova, které by tenhle okamžik zkazily.

"Opravdu líbám, tak hrozně?" zeptal se zvědavě Alfa, když znovu leželi a snažili se usnout po skoro hodinovém líbání.

"Možná?" Omega se zahihňal a lehce olízl Alfovu hruď. Cítil, jak se všechny Harryho svaly zaťaly a jen se usmál nad touhle reakcí. "Co kdyby jsme šli spát?" zeptal se unaveně a jeho víčka se přivřela. Netušil, že právě donutil Alfu, aby ze všech sil držel svojí kontrolu na uzdě a netušil, že až se probudí, tak bude něco špatně.


Chci vědět co si o tomhle příběhu myslíte, takže váš bezmezně prosím, abyste se do komentáře zmínili, klidně i rozkecali a řekli mi, co se vám na tomhle příběhu líbí a co byste chtěli, abych zlepšila :) Budu vám za to opravdu vděčná :3

Děkuju za úžasných 10k přečtení už takhle ze začátku, je to úžasný :3

_LarryLS1_

Desire to Own || Larry |A/B/O| ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat