~32~

5.4K 475 43
                                    


Za týden už byl Louis zpět v bytě, ale domov už tomu říkat nemohl. Všude cítil Zayna a to ho ubíjelo. Nelíbilo se mu, že jeho vlastní byt je načichlý více Alfou, kterou nenáviděl, než Alfou, kterou miloval. Byl to nepříjemný pocit.

"Lou?!" vykřikla Skyler, která právě přiběhla do bytu s nějakými papíry v rukou. Louis ležel opřený o Harryho mohutnou hruď a užíval si sledování nějakého animáku s mluvícím psem, který neznal.

"Co se děje?" zeptal se Louis s drobným úsměvem, ale ani na kamarádku nevzhlédl hlavu. Byl příliš zaujatý žlutým psem, který se nápadně podobal Plutovi z Mickeyho Mouse. Jen byl ošklivější a neměl kamarády. Možná proto se na to Louis koukal, protože si k němu přirovnával své dětství.

"Louisi." zvýšila Skyler hlas a zamávala ve vzduchu papírem. Harry si ho z dálky prohlédl a došlo mu, že je to dopis z Hlavního střediska. Ještě před pár dnami tam totiž volali a zažádali si o operaci. Vysvětlili jim důvody proč jí chtějí a oni jim řekli, že do několika dní přijde odpověď. Teď tu byla.

Proto Harry popadl ovladač a vypnul televizi, aby Louis konečně vnímal. "Zlato." oslovil ho, když to vypnul a dvě zuřivé, modré oči se na něj otočily. Poslední dobou byl Louis hodně náladový, ale to bylo nejspíš tím, že část emocí, které v sobě měl byla jeho a druhá část Zayna.

"Proč jsi to vypnul?!" zavrčel Louis a praštil svojí malou pěstičkou do Alfy hrudníku. "Já se na to díval." Louis našpulil své rty a dostal na spodní ret lehký polibek, který ho alespoň trochu rozptýlil od té malé naštvanosti, že mu Harry vypnul tu blbost.

"Už je tady odpověď." získala si Skyler pozornost od druhé Omegy a Louis na ní vytřeštil své modré oči. Okamžitě vystřelil do vzduchu a přeběhl ke své kamarádce, které sebral ten podělaný papír, který měl rozhodnout o jeho budoucnosti.

"Pro boha." zašeptal si pro sebe se slzami v očích a podíval se na Harryho. Cítil, že na něj jde záchvat paniky a to to ani ještě neotevřel. Bál se a to hrozně moc té odpovědi, která tam byla. Bál se toho, že jeho žádost bude zamítnuta a on zůstane se Zaynem po zbytek života jako Mates.

"Lou, nemusíš se bát." postavil se i Harry a přešel ke svému příteli. Přitáhl si ho do medvědího objetí, aby ho uklidnil. "Rozhodně tam bude kladná odpověď. O tom žádná."

"J-já vím." zašeptal Louis a políbil Harryho, když ho Alfa pustila. Rozklepaně začal trhat obálku a potom očima přelétl to, co stálo na malém papíře.

"Co tam stojí?" vypískla Skyler, kterou zvědavost přímo zabíjela. Měla pocit, že na Louisově místě je pomalu zpět ona, když ona s Liamem žádali o stejnou věc.

"Stojí tu, že je moje žádost schválena." zavzlykal Louis štěstím a skočil Harrymu kolem krku. Nepotřeboval si ten papír číst dál. Jediné na čem záleželo bylo to, že mohl konečně být zase singl Omega. Zahodil papír na zem a pevně držel Alfy krk, když mu plakal do ramene.

"To, ale není vše." řekla Skyler, která sebrala papír ze země a přečetla si ho. "Pokud chceš, aby byla tvoje operace vykonána, tak tam musíš mate Alfu dostat sám."

"Bez problémů." pronesl Harry sebevědomě a nepouštěl šťastného Louise ze svého objetí. "Dotáhnu ho tam i kdyby mě to mělo stát nějakou modřinu."

"Oh, fajn." usmála se modrovláska a četla dál: "Pak jsou tu ještě takové ty blbosti, kde upozorňují o možném nebezpečí změny tvé stránky a osobnosti. Klasické věci a potom čas."

"Kd-kdy?" Louis se otočil na svojí kamarádku a nemohl se zbavit úsměvu, který se mu držel na tváři. "Kdy budu konečně ne-Mates?"

"Uhm, za týden." řekla Sky to, co našla na papíru. "Přesně za týden ode dneška. Pokud se nedostavíš ten den, tak už ti náhradní datum na operaci nedají." 

"Oh," Harryho úsměv najednou zmizel a štěstí v jeho očích taky. Louis i Skyler se na něj překvapeně podívali, protože takovouhle reakci rozhodně nečekali. Všichni tři měli skákat do vzduchu štěstím, že za týden bude Louis osvobozen od té hnusné Alfy.

"Co se děje, Hazz?" zeptal se Louis trochu vyděšeně, protože Harry měl určitě důvod proč se mu Skyleřina odpověď nelíbila.

"Řeknu ti to Loui, ale musíš mi slíbit, že nebudeš vyvádět, a že z toho nevycouváš." zamumlal Harry a pohladil Louisovu uslzenou tvář. Tvář své Omegy. Louis se zakousl do rtu a přikývl. Musel vědět, co Harryho tak vykolejilo. "Jde o to, že příští týden budu mít rut. To znamená, že tam s tebou nebudu moct být."



Vaše přání, aby byla žádost schválena se stalo! Doufám, že jste rádi :D Každopádně jak myslíte, že na tohle Louis zareaguje? :)

Děkuji vám za neuvěřitelných skoro 60k přečtení! Málem jsem omdlela, když jsem viděla to číslo <3 Vážně vám za vše moc děkuju a cením si toho, že tu se mnou i po tom všem jste :3

_LarryLS1_

Desire to Own || Larry |A/B/O| ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat