Desire to Own || Larry |A/B/O| ✔

~31~

Uběhlo zhruba deset minut po tom, co Harry odešel a všichni se smáli a povídali si, krom Louise. Louis jen seděl na svém lůžku a přemýšlel jestli udělal dobře, když Harryho poslal pryč. Bylo mu líto, že to udělal, ale v té chvíli to bylo to nejlepší řešení.

"Lou-" začala vysmátá Skyler, ale pak si všimla, že malá Omega je jako by duší nepřítomný. "Lou, my už půjdeme." Rozhodla, protože věděla, že Louis teď potřebuje u sebe Harryho, a ne je tři. Louis zvedl pohled a usmál se na svojí kamarádku. "Jsme tu dlouho a určitě si budeš chtít promluvit s Harrym." Skyler Louise na rozloučenou objala.

"Jsem moc rád, že jste přišli." usmál se Louis ještě víc a nechal se obejmout taky od Liama a Nialla. "Škoda, že se to celé vyvinulo takhle." Louis to myslel vážně, protože by tady měl radši Harryho a oni tu mohli zůstat déle. "Mohli byste prosím Harryho poslat dovnitř?" Louis si byl dobře vědom, že Harry na něj čeká na chodbě.

"A kde je?" zeptal se Niall, kterýho to nenapadlo.

"Harry bude na chodbě." řekl Liam a objal svého přítele kolem pasu, když ho vedl ke dveřím. "On se od Louise nevzdálí, ani na metr. Teď už ne." U dveří se všichni otočili a ještě jednou se s Louisem rozloučili, než opustili pokoj.

Louis se zhluboka nadechl a položil se do polštářů, které měl za sebou. Musel se psychicky připravit na smršť omluv a nadávek, které Harry bude mířit na sebe. Věděl přesně, co teď od Harryho očekávat. Znal ho moc dobře. Dveře se znovu otevřely a Louisovi se naskytl pohled na kudrnatou Alfu, která ho se smutným pohledem sledovala.

"Lou?" oslovil ho Harry lehce nakřáplým hlasem, aby se ujistil, že doopravdy už může dovnitř. Nechtěl, aby na něj byla jeho Omega ještě víc naštvaná. Ublížil mu a to už byl dost velký důvod k tomu, aby s ním pár dní nemluvil.

"Můžeš, Hazz." povzdechl si Louis a sledoval jak věčně sebevědomá Alfa jde nejistě k němu a opatrně si sedá na kraj postele.

"Je mi to opravdu moc líto." rozhodl se Harry promluvit po pár minutách, kdy jen seděl a zíral na zem, zatím co Louis ležel a prohlížel si Harryho zničenou tvář. "Nechtěl jsem ti ublížit. Nikdy. Nenávidím se za to, že jsem do tebe strčil a-a-a"

"Sklapni, Harry." pokroutil Omega hlavou a posadil se. Pohladil Harryho krásnou tvář a přemýšlel nad tím, že si Harryho stejně nikdy nezaslouží. "Vím, že jsi to nechtěl udělat. Prostě jsi jen nedokázal ovládnout tu divokou část v sobě a chtěl si mě ochránit, ale přehnal jsi to. Neberu ti to za zlé, Alfo." Louis se natáhl blíž k Harrymu a spojil jejich rty, protože mu to příliš chybělo. "Taky tě miluju a nechci, aby ses mi pořád omlouval, nebo za to nenáviděl sám sebe."

"Takže mi odpouštíš, že jsem ti ublížil?" zeptal se Harry s nadějí v hlase. Nechtěl, aby ho Louis za tohle uklouznutí nenáviděl, protože už i tak si to bude vyčítat po zbytek života.

"Nemusím ti nic odpouštět." usmál se Louis a znovu spojil jejich rty. Zapletl si prsty do Harryho nádherných vlasů a trochu víc prohloubil jejich polibek, protože potřeboval Harryho ujistit, že skutečně není nic, co by mu musel odpouštět.

Harry zamručel a položil si své velké ruce na Louisovi boky. Opatrně Omegu položil do postele a nalehl si nad něj, ale tak aby ho nerozmačkal. Začalo to být dravější, když si Harry zažádal o vstup a Louis mu ho okamžitě dal. Louis své nohy obtočil kolem pasu Alfy a zasténal nad tím úžasným pocitem mít Harryho na svém těle a cítit jeho hořící pokožku na té své.

Najednou se cítil úžasně, když ho Harry líbal s veškerou dravostí, ale i něhou a láskou, kterou k němu choval. Byli jako dva, kteří se hledali a Louis byl moc smutný, že jim někdo překazil dokonalý život, když si ho vzal před Harrym.

Louis chtěl patřit jen Harrymu. Teď už věděl, že chtěl, aby si ho Harry něžně vzal a pak si ho ukousl a tím spojil jejich duše. Tohle Louis chtěl a taky na to byl připravený až bude mít po operaci se Zaynem.

"Lou, vrať se ke mně." zavrčel Harry, když se Louis odvrátil do svých myšlenek a přestal ho líbat.

"Promiň." řekl Louis, když si uvědomil, že na něm Harry stále leží a zírá na něj s láskou v očích. "Moc tě miluju, Harry a chci ti jednoho dne patřit. Tělem i duší."

"Taky tě miluju, Lou." Harry se sklonil a jemně políbil Louisovi rty. "Jednoho dne chci patřit i já tobě. Tělem i duší."

Ale toho, co mohlo jejich plány v Mates překazit bylo hodně. Oba se báli toho, že jednoho dne si nebudou moct patřit. Jediné, co teď museli udělat bylo to, že měli zavolat do Hlavního střediska a doufat, že se tahle operace úspěšně schválí.

Oi, co když jim tu operaci neschválí? :O Nebo, co když jí schválí, ale Louisovi do toho něco padne a už nedostane náhradní termín? :O co myslíte? však mě znáte ;) může se stát cokoliv :3 a vaše komentáře o tom rozhodnout :P

_LarryLS1_