Na obrázku Lili.
Než jsem se nastěhovala do New York musela jsem se hodně zlepšit v anglickém jazyku. Netrvalo to moc dlouho a už jsem umělá plyně. Když jsme se o týden později nastěhovaly do nového rodiného domku, rychle jsem si vybrala pokoj a vybalila svoje věci.
O týden později jsem musela nastoupit na novou školu.
,,Ahoj jsem Lili Kýchalová (ano opravdu se tak jmenují). Ale říkejte mi Lil."
To je fakt trapas. Kdyby na mě aspoň tak necivěli bylo by to lepší.
,,Wau!" Vydechl nějaký kluk zadu. ,,To je kočka!" Teď to byli dva kluci ve předu. Ostatní buď vzdychli nebo řekli ,,Hezká".
Holky jen pobaveně mrkali. Ty kluci mě jednou zabijou. A ty které na mě upírali zabijácké pohledy jsem poznala že mě nebudou mít v lásce.
,,Omlovám se ale ty holky mi nedají absolutní pokoj!" Rozlítli se náhle dveře a v ních nějaký kluk. Samo sebou že jsem se lekla. Všechny holky zamilovaně vzdychli. Ani se nedivím.
Svali,hnědé vlasy, hnědé oči a hlavně hezkej. Až moc hezkej!
,,Kevine posaď se prosím na své místo!" Zareagoval rychle učitel ale i na něm šlo vidět okouzlení.
,,Ano!" Rozběhl se ke svému místu.
,,Lili. Sedni si vedle Kevina." Otočil se na mě s vážnou tváří.
,,Musím? No tak fajn." Řekla jsem s odporem.
,,Ahoj jsem Kevin" pošeptal hned co jsem si sedla.
,,Hmm" nevšímal jsem si ho.
,,A ty?" Zeptal se.
,,Lili ale říkej mi Lil." Odpověděla jsem s úsměvem, samo sebou nučením úsměvem.
Nevím čím to je ale pořád se na mě díval. Měl vážně krásné oči. A jeho vlasy jak mu padali do očí. Náhle se usmál a začal čmárat do sešitů. Koukla jsem se na tabuli no spíš mi pohled sklouzl na jednu holku.
,,Je můj!" Naznačila ústí. byla hezká. A vypadala míle.
Už teď ji nemám ráda! A ona mě asi taky ne. Usmála jsem jsem se. Ale pak jsem zamrzla jak led. Zase se na mě dívá ale tentokrát jinak, měl zvláštní pohled.
,,Ty..." Vyslovil a chtěl pokračovat ale zarazil se když jsem se mu koukla hluboce do očí. Sčervenala a otočil se. A já jsem udělala to samé. Ta holka na mě zírala zabijáckým pohledem. Tentokrát jsem se nesmála, jen jsem pocítila zvláštní pocit. Kdybych asi stála podlomila by se mi kolena a skončila bych na zadku.
,,Ach."
,,Co?" Otočil se Kevin.
,,Nic, nic!" Vážně to bylo tak nahlas?
Usmál se a otočil se zpátky. Taky jsem se usmála a též se otočila. Proč mi tak rychle bije srdce?
Že by? Ne znovu už to nechci zažít! Už ne.
Tak to byla první kapitola: Cesta za láskou. Doufám že se líbila. Pracují už na druhé kapitole. :D
