Chlöe

19 3 3
                                    

     Seděla na prašném zápraží nového domu. Ten starý jim sebral hurikán. Čekala na gong. Na chvíli, kdy se rozeběhne na velké náměstí a postaví se do řady šestnáctiletých hned vedle Toma a Jeremyho, aby mohla zvednou ruku hned, jak se ozve vysoký hlas ohlašující její jméno. Také čekala až zbytek její rodiny opustí dům, aby se její matka ujistila, že Chlöe nic neprovede. Zazněl dunivý zvuk znějící několik kilometrů daleko. Gong volá. Opřela se o kolena a postupně se zvedala. Z domu zatím nikdo nevycházel. Usoudila, že se na cestu může přeci jen vydat samotná a tak rozpohybovala nohy v chůzi.
Prašná cesta se jí míhala pod nohama a za chvíli stála na velkém prostranstvím které už se plnilo lidmi z její čtvrtě. Přešla skupinku bavících se rodičů a zamířila ke své řadě na své místo. Po těch několik let, co tu stávala, stihla nudou vydolovat slušný důlek. Stoupla si vedle Jeremyho a ten hned jak si jí všiml otočil se k ní a silou jí objal. "Tak jsi konečně tu, myslel jsem, že se zase zpozdíš." zasmál se a uvolnil stisk. "Kde je Tom?" koukla jsem na místo vpravo ode mě. "Není mu dobře, už se ohlásil." vysvětlil mi situaci a já jsem se v klidu zadívala na pódium, kam přišla vysoká, štíhlá žena středního věku. No, spíše staršího věku. Otevřela tlustou knihu a nalistovala stranu. 
Vždy, když člověk uslyšel číslo svého domu a následně své jméno, měl za úkol napřáhnout ruku k nebi. Takhle kontrolovaly, zda někoho neunesla Virvána. Nejobávanější tvor této říše. Drak, řadící se do tří podskupin:
Ochočené - Na člověka neútočí, dají se ochočit. Poznají se podle mořsky modrých očí které na vás upřímně hledí. Pro člověka nepředstavují hrozbu.
Plaché - Člověka se bojí a schovávají se. Poznají se podle toho, že hned jak spatří člověka, odletí, nebo zalezou do nejbližšího jezera.
Útočné - Nejnebezpečnější ze všech.  Nemusí být zprvu útočný a pozná se podle rudých očí. Dokáže být chytrý v tom, že barvu těla umí přeměnit do barvy Ochočených Virván, proto je důležité dívat se jim do očí.
    Dřív tyto bestie vraždily docela v hojném počtu, proto se začalo pořádat něco jako sčítání lidu. "Dům číslo 28, Chlöe." zazněl skřiplavý hlas. Vystoupila z řady a natáhla ruku. "Dům číslo 28, Marty." otočila se do zadních řad, jestli uvidí svého malého brášku dávat znamení, že ani jeho nikdo nezranil. Nikde ale jeho ručku nepostřehla, koukla se tedy na ženu na pódiu, zda třeba ona neuvidí jak na ní mává. Přes brýle se rozhlížela po náměstí a vypadal, že ho hledá. "Opakuji. Dům 28, Marty." znovu pročísla řady lidí a pak její zrak zabrzdil na Chlöe. "Kde je?" vyštěkla. Chlöe zmateně nakrčila ramena a začala se rozhlížet. "Chlöe? Okamžitě mi řekni, kde máš bratra, otce a matku." reproduktor zkresloval mocný hlas a trhal uši. "Nevím. Já nevím." zakřičela směrem k vyhlížející postavě. Otočila se a rozeběhla se směrem ke svému domovu. Vítr jí vháněl písek do očí takže musela přivřít víčka. Za sebou ještě uslyšela výhružný hlas, který jí nakazoval, aby se okamžitě zařadila zpět. Utíkala dál. Kolem domu bylo poměrně ticho, zevnitř rádio hlásilo krásné počasí, všude byl klid. 
       Chlöe oběhla barák a zastavila se. První, co jí praštilo do očí bylo klidné tělo mladšího sourozence. "Marty!" vykřikla a klekla na kolena. Ruce přiložila k puse ze které se ozval vzlyk. Její oči se plnili slzami. Podívala se bratrovi do svítících očí. Zanedlouho za sebou uslyšela kroky. Jeremy se sklonil nad plačící a pohladil jí po rameni. "Vypadá to, jako by mu někdo sebral Duši." zašeptal. Měl pravdu. Jeho bezvládné tělo leželo nedotčené. Žádné modřiny, žádná krev, žádné násilí. "To ale dokážou jenom čarodějové." popřel okamžitě své prvotní tvrzení. "Tom." Chlöe se zvedla na nohy. Opodál viděla další dvě ležící těla. Táta. Máma. Dobelhala se k nim. I oni zřejmě postrádali pouze Duši. "Byl to Tom," přitakala při pohledu na mrtvé rodiče. "Co prosím?" zakvílela Teri která s dalšími přiběhla za námi."Neříkal náhodou že složil zkoušku z Krádeže? Vždyť se nám tím chlubil!" vyskočila na nohy a zadívala se k líbeznému, poklidnému modrému domečku. "Já ho zabiju!" vyběhla směrem k jeho bydlišti. "Chlöe stůj! Zastav se! Sakra!" Teri rukou zastavila startujícího Jeremyho. "Nech jí, ať si to vyřeší." na obloze zahřmělo. Zvedla hlavu a hned schytala několik kapek do tváře. "Toho se právě bojím, že to bude chtít vyřešit." Jeremyho hlas zněl nervózně. A měl proč.

Wonder powerWhere stories live. Discover now