Co třeba takhle klid?

24 0 0
                                    

Sluchátka na uších, nahlas hudba,
kdybych vnímal realitu, byl bych hlupák,
štětec v ruce, námět v hlavě,
nezajímá mě co se stane.

Padám zase dolů do tmy,
mezi ty zmrdy, co nazývají se lidmi,
huba plná chytrých keců,
směju se už jen tak z hecu.

Narážky ze strany "inteligentních" lidí,
kámoši jim říkaj, ať se sklidní,
nikde žádná logika,
ve mě vzniká panika,
a tak moje fantazie vzniká.

Procházím se kolem,
s zaneprázdněným mozkem,
spousta nápadů na další dílo,
na jeho zpracování to chce snad kilo.

Poetry by Alex...Where stories live. Discover now