Koupili jsme si s Dominicem několik lístečků do tomboly a dál poslouchali moji matku na pódiu.
"Už jste se ptala své matky na ty známosti v realitkách?" Do nosu mě praštila vůně jeho kolínské, jak se ke mně sklonil. "Ještě ne, pořádně jsem s ní ještě nemluvila." Tiše si povzdechl a zase se ode mne oddálil.
Matka mezitím uvedla dnešní kapelu, která vzápětí začala hrát. Lidé si začali stoupat a odcházeli k taneční části stanu. Podívala jsem se na Dominica, který mě upřeně pozoroval, zase ten stejný pohled, který měl v autě. Polkla jsem tak hlasitě, že jsem měla strach že to slyšel. Rozevřel ústa a chtěl mi něco říct, ale vyrušil nás hlas mého otce. "Ellie, věnuješ staříkovi svůj první tanec?" Nabídl mi svou ruku zahalenou v bílém saku a usmíval se na mě. Omluvně jsem se podívala na Dominica a on jen lehce přikývl s náznakem později.
"Kdo je ten mladík?" Ptal se mě táta s hravým tónem hlasu. Zvedla jsem své oči k těm jeho a uculila se. "Nesmíš to říct mámě." Zapřísáhla jsem ho. "Slibuješ?" Nadzvedla jsem své upravené obočí."Slibuju." Tančili jsme spolu mezi houfem lidí a táta mě držel pevně, ale přitom jemně kolem pasu. "Je to můj šéf." Vydechla jsem a podívala se jeho směrem. Shodou okolností na mě lpěly i jeho oči. "Ten ukrutně sladkej?" Pozstavila jsem se nad jeho slovním výrazem a podiveně se na něj podívala. "Co?" Zasmála jsem se a nechápavě zavrtěla hlavou. "To jsou slova Liv. Takhle mi ho popsala, když jsem se ptal jestli ho náhodou nezná."
"No jasně Liv." Chápavě jsem přitakala a jak jsme tančili stále dokola podívala jsem se znovu Dominicovým směrem, jenže teď už na své židli neseděl. Zmateně jsem se rozhlédla kolem dokola a nikde ho neviděla.
"Mohl bych si ji teď půjčit já?" Majitel známého hlasu mi lehce položil ruku na záda a můj otec mě pustil. "Samozřejmě." Předal mě do Dominicových rukou a zmizel v davu. "Vybral jsem dobře." Pochvaloval si pod vousy a celičkou si mě prohlížel, jakoby to od stolu neudělal už tak tisíckrát. Díval se na mě tak hladově... Propletl si se mnou prsty a přitiskl své čelo na mé. "Nemáte žízeň?" Stále mi vyká a mě už to přivádí k šílenství. Němě jsem přikývla.
Ruku v ruce jsme přešli k baru v rohu stanu, objednal si u číšníka pití a s otázkou v očích se podíval na mě. "Červené polosladké prosím." Pousmála jsem se na barmana a otočila se do prostoru, abych mu dala čas to vše připravit. Matka si dala s přípravami vážně záležet a bylo to vidět, vše do puntíku přesné a nic nebylo tam kde nemá. Bílé ubrusy na stolech neměly jedinou promačkaninu. (Nevím jak se říká té věci, když máte někde něco pomačkaného :D ) "Tu máte." Podával mi Dominic mou sklenici vína. "Tak na tykání?" Jo možná to bylo nemístné, ale už mě iritovalo, že tu jsme dnes večer spolu a on mi neustále vyká. "Hm" Broukl si pod vousy a nastavil svou skleničku abychom si mohli přiťuknout. "Tak na tykání." Přiťukli jsme si a on se ke mně nebezpečně sklonil, chvíli mi koukal do očí a pak mi dal pusu na tvář. Rozklepala se mi kolena a tak jsem se pro jistotu napila. Pěkně velký lok té červené tekutiny, který mě dokázal za každých okolností zklidnit.
Hudba v okolí se ztišila a z mikrofonu se ozval opět hlas mé matky. "Ještě jednou zdravím a doufám, že se dobře bavíte." Při této větě se mi dívala do očí a záludně se usmívala, po chvíli odvrátila pohled na ostatní a pokračovala ve svém proslovu. "Teď nás čeká losování lístků do malé tomboly a později se pustíme do celovečerně očekávané aukce. Takže vás teď poprosím abyste se všichni usadili na svá místa a můžeme začít s losováním." Dominic mě chytil za ruku a pomalu mě vedl k našemu stolu, kde seděl můj otec a mí sourozenci společně s Chloé. Jakmile jsme usedli, vytáhla jsem ze svého psaníčka malé růžové lístečky s čísly. "Dobrá nuže, můžeme začít." Po boku mé matky se objevil skleněný stoleček na kolečkách, na kterém stála skleněná koule s šedesáti výherními lístečky.
Kapela začala hrát jinou melodii a máma začala lovit lístečky. "První výherce je s číslem 39. Prosím výherce s číslem 39 ať přijde sem na pódium." V celém stanu se ozval šum jak každý kontroloval svůj papírek. Do stanu přišla drobná blondýnka s malou obálkou, která byla označena jako výhra 39. Po pár schodcích nahou vystoupal pan O'Connel a převzal si výhru. "Gratulujeme." Matka mu potřásla rukou a předala obálku.
"21... Gratulujeme... 56... Gratulujeme... 15... Gratulujeme... "
"48... Prosím 48 na pódium." Dominic se podíval na můj lísteček a popohnal mě nahoru. V ruce mi přistála drobná krabička a s matčiným gratuluji jsem se vracela zpátky na své místo. "1" Ozvalo se další číslo, s nímž se začal zvedat Dominic. Vyhrál košík, ve kterém jsem viděla dvě flašky nějakého vína a další menší balíčky. Jen co se vrátil jsem to začala zkoumat. Nebudeme si lhát jsem velmi zvědavá. Menší balíčky byly zabalené v papíru s fialovými mašlemi, takže jsem se ani pořádně nedozvěděla co to bylo. Když jsem zvedala oči od dárkového koše, viděla jsem jak Max něco šeptá Chloé, na tvářích se jí objevily červené fleky a ona se sladce uculila. Na to se jí pak budu muset zeptat. Tombola šla dál a dál a vyhráli jsme pár dalších věcí.
"Hned se vrátím." Omluvila jsem se Dominicovi, jakmile skončila tombola a vyšla směrem k domu. Nutně jsem potřebovala na toaletu, abych smyla červeň ze svých tváří. Nevím co mě to popadlo, zřejmě moc vína, ale když si Dominic sundal ze svého krku motýlka a rozepl si košili, která ho očividně přidušovala měla jsem neskutečnou chuť ho políbit. Tenhle pocit jsem měla za celý večer nespočetněkrát, ale teď... Věděla jsem, že pokud hned neodejdu něco se stane. Dívala jsem se na sebe do zrcadla a hluboce oddechovala, otevřela jsem si okno, aby ke mně proudil čerstvý vzduch. Slyšela jsem matčin hlas oznamovat aukci a s rozhodnutím dotýkat se Dominica co nejmíň jsem se vydala zpátky dolů.
"Dále tu máme víkendový pobyt ve vile v Beverly Hills, počáteční cena 2.500$" Tentokrát se aukce zmocnil můj otec a svým hlasem poutal pozornost každého ve stanu. Z davu se začaly ozývat různé částky až se vila nakonec prodala za 11.700$. Neuvěřitelní snobi. "A na řadě je luxusní chata v Coloradu." Za mým otcem se na plátně objevila fotka obrovské dřevěné chaty, která stála na břehu malé řeky. "Počáteční cena 150.000$" Přečetl cenu z obdélníkového papíru a začal se rozhlížet po lidech. "200.000$" Ozval se první zájemce od stolu za námi. "220.000!" Páni vypadá to, že je o ni opravdu zájem, to bude mít Phill radost. "300.000" Nějaká žena v zadní části stanu. Páni dvakrát tolik než byla počáteční cena. "Výborně... Dá někdo víc než 300.000$?" Otcův hlas zněl celkem překvapeně. Hrobové ticho. "Chata v Coloradu prodána za 300.000$. Přihlašte se o ni po skončení aukce, děkujeme." Tímto způsobem to probíhalo dál a dál a já do sebe klopila už asi šestou sklenici vína. Dominic měl ruku hozenou kolem mých ramen a dlaň mu spočívala na opěrátku mé židle. Upíjel ze svého pohárku martini.
Při odchodu nám s věcmi z tomboly pomáhal Max. "Co to provádíš s Chloé?" Nedalo mi to a zeptala jsem se už teď. "Jak to myslíš?" Ptal se udiveně a čekal až ze stanu odejde další z houfu lidí. "Sledovala jsem vás dva dnes večer..." Přiznala jsem a sledovala jeho reakci. "Nic... Jen... Líbí se mi." Řekl jakoby to byla samozřejmost a vydal se k východu. Překvapeně jsem lapla po dechu a podívala se na Dominica, kterého to jak se zdá vůbec nepřekvapovalo. Lehce pokrčil rameny a ustoupil z cesty nějaké ženě, která se hned na to zastavila u mě a podala mi ruku. "Ta chata vypadá úchvatně slečno Cooperová, děkujeme." Usmála se a potřásla mi s rukou. Lehce jsem s úsměvem přikývla. "Užijte si ji." Popřála jsem jim a Max je nechal projít dřív než nás. "Ta chata byla tvoje?" S podivem na mě dopadly Dominicovo oči. "Phillova." Z tváře mu zmizela jakákoliv stopa po emoci a popostrčil mě ven ze stanu.
"Zítra se zastavím mami, potřebuji s tebou o něčem mluvit." Dala jsem jí pusu na tvář, když jsme se loučili u auta. "Dobře, doufám že jste si dnešní večer užili." Potřásla si rukou s Dominicem a odstoupila od auta. "Ano madam." Řekl Dominic a podržel mi dveře abych mohla nasednout. "Tak zítra." Ještě jsem jí zamávala, než Dominic nasedl vedle mě.
ČTEŠ
The Suit x Pan Správňák
Romance"Doufal jsem, že dnešní večer nebude v ničem jiný, což bylo jen zbožné přání, protože večer s Phillem nikdy nebyl podle očekávání. Kdybych ale věděl, co se ten večer odehraje a kdybych věděl, kam to všechno povede, zůstal bych ten večer doma a celý...
