"Za chvíli jsem u tebe."
Típli jsme hovor a já dobalila jsem poslední věci z nemocničního pokoje do tašky a čekala až Dominic přijede. Po té nehodě se mezi námi ujasnila spousta věcí. Co se stalo v Riu, zůstává v Riu. Byl mi přislíben nový výlet. A dnes večer nás čekala večeře s mými rodiči.
Chloé s Maxem si tu ještě poleží, Max je už mimo ohrožení života, ale Chloé pořád drží v umělém spánku, během první operace se objevily nějaké komplikace a doktoři se prý nechtějí unáhlit. Max se nechal převézt k ní na pokoj, aby mohli být spolu. Nevím, co bych dělala být na jeho místě a místo Chloé tam ležet Dominic. Vlastně ani pořádně nevím co dělat teď, když na všech těch přístrojích leží připojená Chloé.
Vzala jsem tašku s věcmi a vydala se za těma dvěma. Jemně jsem zaklepala na pokoj a pomalu vešla. Max seděl v křesílku vedle Chloé. V ruce měl zabodnutou kanilu stejně jako já ještě včera.
"Ahoj." Šeptl, jakoby se bál, že Chloé probudí. Bohužel by ji v tomhle stavu neprobudil ani jedoucí tank vedle postele.
"Ahoj." Položila jsem tašku vedle dveří a přešla k bratrovi.
"Jak je na tom?" Položila jsem mu ruku na rameno, vzápětí zvedl on tu svou a položil ji na tu mou.
"Pořád stejně." Říkal sklesle. "Je to moje vina, že tu teď takhle leží." Na jednu stranu měl pravdu, ale na druhou stranu i policie říkala, že řidič dodávky měl dostatek času zastavit.
"Teď už s tím stejně nemůžeš víc dělat." Stiskla jsem mu rameno.
"Máma říkala, že to Liv hrozně sebralo." Podíval se na mě a měl slzy v očích.
"Všechny to hrozně sebralo Maxi. Ráno jsem s Olivií mluvila, má akorát strach."
"To já taky El. Co když -" Hlas se mu zlomil a nedokázal doříct větu, sehnula jsem se k němu, abych ho objala.
„Na tohle nemysli. Chloé je silná, zvládne to. Musíš tu pro ni být, ať už to bude trvat jakkoli dlouho."
„Vždytu pro ni budu, miluju jí." Díval se na ni, jak tam bezvládně leží. Při pohleduna Chloé se mi taky navalily slzy do očí. Všude měla modřiny, už se sicehojily, ale pořád byly znatelné.
Ozvalo se jemné zaťukání na dveře, podobné tomu mému, když jsem přišla. Vteřinu na to se mezi futry objevila Dominicova hlava.
"Ahoj." Pozdravil nás a vešel dovnitř. Stoupl si za mě a dal mi pusu do vlasů.
Max se na něj vražedně podíval.
"Doufám, že se takhle budeš chovat k mojí sestře i dál." Prohodil Max směrem k Dominicovi a dál soustředil svou pozornost na Chloé. Dominic nechal Maxovu větu bez poznámky a upevnil objetí kolem mě.
"Maxi, nevadí, když už půjdeme? Strašně se těším domů."
"Ne, jen jděte." Usmál se na mě a opatrně se zvedl z křesla, aby mě mohl políbit na tvář a obejmout.
"Kdyby se cokoli dělo, zavolej mi." Řekla jsem mu při objímání. Max jen přikývl a odtáhl se ode mě zpět do křesla. "Tak se drž, ahoj."
***
Seděla jsem u něj v bytě, tedy spíše na balkoně. Oba jsme mlčky pozorovali Michigan, zespod k nám proudil ruch velkoměsta a vlasy nám cuchal jemný vítr, který se sem nahoru dostal.
"Asi bychom si měli promluvit, Dome." Narušila jsem naši bezchybnou chvilku. Zvedl ke mně jeho dokonalé oči. Zvědavě si mě prohlížel a nedočkavě poposedl.
"To bychom nejspíš měli." Přitakal mi a sedl si čelem ke mně, lokty si opřel o kolena a dlaně vložil jednu do druhé.
"Ani nevím, jak jsme se sem dostali." Lehce jsem se zasmála a zavrtěla hlavou.
"Nečekala jsem, že tu budeme takhle sedět. Ale chtěla jsem s tebou mluvit o naší spolupráci v časopisu. Víš, hodně jsem o tom přemýšlela a jestli s tebou chci být..." Vypadal vystrašeně, a proto jsem se zvedla z vyhřátého křesílka a usadila se na jeho klíně. Objala jsem ho jednou rukou kolem ramen a druhou mu zvedla tvář nahoru. "Chci být s tebou." Ujistila jsem ho. "Ale nemůžu s tebou pracovat."
"Zařídím ti přesun na jiné oddělení."
"Ne, nechci, aby to vypadalo, jako že jsem s tebou spala, abych se dostala výš."
"To je pěkná pitomost. Ani jsme spolu nespali." Pohladil mě po lících a usmál se na mě. "Ellie, mně je jedno co si kdo bude říkat. Já jsem šéf. Jestli se budeš cítit kvůli někomu špatně, stačí říct a já se o to postarám."
"A o to jde Dominicu." Postavila jsem se a přešla k zábradlí. "Nechci, aby ses staral o mojí práci. To je přesně jeden z důvodů, proč jsem nechtěla dělat v rodinné firmě. Vím, že to myslíš dobře, ale svou kariéru si chci vydobýt sama."
Dominic se také zvedl z křesílka a stoupl si za mě. Omotal teplé ruce kolem mého těla a bradu položil na mé rameno.
"Já vím. Promiň." Dal mi pusu pod ucho a pokračoval. "Chtěl bych tě mít u sebe každou chvilku každého dne. To, co se stalo minulý týden... Otevřelo mi to oči." Otočila jsem se čelem k němu, pozorně jsem se mu dívala do očí. Bylo mi jedno, že to ještě teď byl můj šéf, vzala jsem jeho obličej do dlaní, stoupla si na špičky a jemně ho políbila.
"Mám tě rád Ellie." Řekl upřímně. ¨
"Já tebe taky, Dominicu." Dal mi pusu na čelo a přitiskl k sobě v objetí.
"Na něco přijdeme. Spolu." Ukončil naši debatu a jen mě u sebe držel.
______________________________
Touto kapitolou bych chtěla příběh ukončit. Moc vám všem děkuji, že jste byli po celý příběh se mnou trpěliví a čekali na další části i několik měsíců.
Psát rozhodně nepřestávám a na mém profilu naleznete další příběh. Časem jich přibude víc.
Ještě jednou vám všem moc děkuji! :) ♥
ČTEŠ
The Suit x Pan Správňák
Romance"Doufal jsem, že dnešní večer nebude v ničem jiný, což bylo jen zbožné přání, protože večer s Phillem nikdy nebyl podle očekávání. Kdybych ale věděl, co se ten večer odehraje a kdybych věděl, kam to všechno povede, zůstal bych ten večer doma a celý...
