John se s Čakim vydali teda na cestu po Aradinii. Aradinie byla tak velmi velká, že na projití měli spoustu času. Čaki jelikož to byl mravenec se šesti nohy uměl přelést i ty nejdivnější mosty co v Aradinii byli. Na mostech rostli různé rostliny které ani John neznal. John chtěl zažít nějaké dobrodružství, tak se vydal s Čaki na východ. Chtěli vidět jak výchází slunce. Aradinii bylo slunce, ale taky takové podivuhodné. Nebylo kulaté, ale bylo velmi špičaté. Slunce nebylo žluté jako obyčejné slunce co John znal, ale bylo modré jako obloha. A taky že obloha v Aradinii byla světle růžová a občas se tam zablýskla fialová barva. Ze slunce vyzařovali modré paprsky, které dodávali půdě bohatou úrodu. Když v Aradinii pršelo, déšť nebyl mokrý ale teplý. Tohle všechno Johna zaujalo. Když slyšel jaké krásné slunce tam mají, chtěl se k němu dostat ještě blíž. Šli teda ke slunci. Šli fialovými horami, které nikdy neměli sníh na vrcholku hory. Procházeli zeleným údolím, kde měli svou vládu ještěři. Poté co prošli zeleným údolím uviděli před sebou velký tajemný les, kterému se říkalo močál. Močál měl uvnitř sebe nějaké tajemství, na které ještě nikdo nepřišel. V močálu byli kouzelné stromy, které se otáčeli na kterou stranu chtěli. Také tam byli soby, kteří byli očarovaní a nesměli s močálu vyjít ven.Ale John s Čakim prošli lesem uplně v pořádku. Za lesem se už pomalu blížili k východu, když v tom najednou uviděli něco nečekaného. Uviděli doupě ve kterém žili obří želvy. Želvy měli modrý plechový krunýř. Na svých zádech měli malé ježky, kteří se zrovna líhli ze svých vajíček. Jejich matky hledali zatím potravu aby je nakrmili. Když si všimly želvy že se na ně John s Čakim dívají a pozorují je v ten moment šli za nimi aby je přivítali ve svém doupěti. John se trochu bál, ale po chvilce si uvědomil si že můžou být i přátelští a hodní. Chvilku se s nimi kamarádily, ale potom řekli že už musí jít. Čaki vzal Johna na záda a vydali se dál na východ. Už byli u východu, ale byla už tma. Tak si lehli a šli spát, aby ráno viděli východ slunce. John ráno vstal jako první a uviděl tu krásu toho slunce jak je úžasně podivuhodné. Bylo vážně velmi špičaté a také bylo modré jako obloha.
ČTEŠ
John Green a kouzelné dveře do země Aradinie
FanfictionPíše se o klukovi, který našel dveře do země Aradinie. Jelikož neměl žádné kamarády tak všechno dělal sám. U jeho domu stál každý den nějaký králík a pozoroval ho. Jednoho dne si John králíka všiml a tak za ním běžel. Králík utíkal jak nejvíc mohl...
