Ahoj, jmenuju se Ashley a je mi sedmnáct let. Od té strašlivé události uběhly uż dva roky a já jsem připravená vám o ní povědět. Je to jako když uděláte z vody víno, z normálního života boj o přežití. Ještě dodnes si pamatuju jak nevinné sněhové vločky padaly na zem, jako kdyby jste svět posypávali moučkovým cukrem. Upřímně, pochopila jsem jednu sakra důležitou věc. A to je to, že každý z nás má v sobě kus toho, hm, jak se tomu říká.. zkrátka kousek takového živočišného pudu o přežití. Uviděla jsem, co jsou lidi schopni udělat za to, aby přežily. No, to už ale moc předbíhám, prostě to začala jako normální sněhová přeháňka.
