Druhá kapitola

29 6 0
                                    

Když se řekne "jsem v prdeli" člověk si představí někoho, kdo dostal špatnou známku, nebo někoho kdo ztratil telefon. Jenom málokdy si představíte deset teenagerů, co jsou uvězněni ve škole, bez dostatku základních potřeb. Teď, když tady sedím, opřená o stěnu s nepřítomným výrazem mi došlo spoustu věcí. Všem záleží na tom, ať mají hezké oblečení, mobil a podobných věcí. Jistěže jsem byla stejná. Ale teď, jsem pocítila takovou tu touhu, tu kterou máme v sobě všichni, touhu po přežití, jsem toho dost pochopila. Podívala jsem se z okna. Malinká škvírka ještě propouštěla světlo, vše ostatní zakrývala ta zlovětsně bílá barva. Viděla jsem, jak se naducané vločky kloužou po obloze, tak nevinně a mírumilovně. Sakra proč? Proč tu sedím s tím, že můj život má na dlani sněhová peřina. Podívala jsem se na ostatní. Všichni seděli tak jako já, zahaleni vlastníma myšlenkama.
"Má někdo nějaký plán?" otázal se nás Phil, i když se ptal spíše Toma. Všichni jsme mlčeli, včetně Toma. Jeho bledě modré oči se nějak zakalily, jako když přidáte do vody trošku tuše. Páni. Tom Rabbinson poprvé nemá plán.
"Něco mě napadlo," špitla Alice, jako by se bála, že každým slovem se rozesněží ještě více. Tom konečne zvedl svou hlavu a smutnýma očima se zahleděl do Aliciinich.
"V ředitelně je pevná linka. Ty chytají signál lépe než normální mobil." navrhla. Tom na chvíly zaváhal. Pak se ale usmál a prohodil; "zkusit to můžem,". George se zvedl a společně s Tomem se vydali do ředitelny. Minuty ubíhaly a kluci se stále nevrátili.
" Podívám se po nich," polkla jsem a vstala. Jakmile jsem došla do ředitelny, kluci se otočili.
"Hele, Ashley, je dobře, že jsi tady. Bude to znít divně, ale my ten telefon nemůžeme najít."
"Takže, kluci. Logicky. Kde obvykle bývá pevná linka?" povytáhla jsem obočí.
"Hm. Na stole?" otázal se George.
"To se mě ptáš?" opáčila jsem.
"Na stole." hlesl.
"Tak se tam podívej pořádně," zašklebila jsem se. Kluci ihned začali prohlédávat stůl.
"Bingo!" zvolal šťastně Tom. Opravdu tam byla. Pevná linka.
"Fajn, asi zavoláme hasiče?" navrhl Tom.
S Georgem jsme přikývli, takže vytočil číslo. Prosím. Prosím. Ať to zvoní. Bože, pokud to půjde, budu dělat samé dobré skutky. Opravdu. Slibuju!
"Ddd. Ddd. Ddd." telefon opravdu chytil signál.
"Hasič... ...aný ..ý.." ozvalo se z telefonu.
"Prosím pomoc! Uvízli jsme ve škole, Harlemova střední škola. Pomoct!"
"Cože? Neslyšíme vás!"
"POMOC! HARLEMOVA STŘEDNÍ!"
"Prosím, zopakujte to."
Tom už chtěl něco říct, když v tom se ozvalo hlasité "cvak". Vypadl signál.
"Doprdele!" zanadával Tom a práskl telefonem.


Ano, já vím, je to takové kratší a nic moc. Tak co, jaká postava se vám zatím zamlouvá nejvíc?:)
Za každý vote a komentář budu nesmírně ráda!:)
Xoxo A n i č k a ❤

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Feb 18, 2016 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

V Bílé PastiKde žijí příběhy. Začni objevovat