Magic: Příběh animatronika

kapitola 7.

Začala jsem si pobroukávat tu písničku a snažila jsem se přijít na to, kdo by to mohl být. Když jsem jen seděla a přemýšlela, zase někdo řekl: ,,Víš, že mě tím urážíš? Už mi dochází trpělivost.'' Najednou rozsvítil a já si všimla zlatého králíka s utrženým uchem. ,,Už víš, kdo jsem?" Zeptal se znovu. Já ale jen zakroutila hlavou. Jemu začlo cukat v oku a zakřičel: ,,TO SI ZE MĚ DĚLÁŠ SRANDU, NE?!'' Když si uvědomil, že to musela slyšet celá pizzerie, mě zase bouchl do hlavy. Po chvíli jsem se probrala zase někde jinde přivázaná na židli. Zase bylo zhasnuto a slyšela jsem dva hlasy které když jsem se probrala, utichly. Jeden jsem poznala, byl to ten zlatý králík, ale ten druhý jsem ještě neslyšela. Sice jsem je neviděla, ale ucítila jsem, že se ke mě ten králík přiblížil a řekl: ,,Konečně si se nám probrala,.. CO ZASE DĚLÁŠ?!" Křikl na toho druhého, protože rozsvítil. Uviděla jsem zlatého medvěda který jen v klidu řekl: ,,Uklidni se, zkazíš si oči.'' To zase tomu králíkovi začlo cukat v oku a zase zakřičel: ,,VŽDYŤ JSME ANIMATRONICI!'' Ten medvěd ale jen v klidu řekl: ,,Uklidni se, tak zase zhasnu.'' Ten králík vypadal, že místo toho, aby se uklidnil, se ještě víc naštval a zakřičel: ,,KVŮLI TOBĚ NÁS UŽ VIDĚLA! VÍŠ JAK SI POTRPÍM NA VÝSTUPECH?! KAM ZASE JDEŠ?!'' ,,Odcházím, nebaví mě to tu.'' Řekl medvěd a odešel. Tomu králíkovi pořád cukalo v oku, tak jsem raději mlčela. Po chvíli, když se uklidnil, zhasl a řekl: ,,Už víš, kdo jsem, Magic The Pirate Fox?" Až teď jsem si všimla, že mu jsou ve tmě vidět oči, tak jsem se na něj otočila a zeptala jsem se: ,,Jak víš, kdo jsem?" On se zasmál a řekl: ,,Proč bych tě chytal, kdybych nevěděl, kdo jsi?"