Vtrhla jsem dovnitř a pomateně se rozhlédla. "Sakra Kate! Jsi tu?" křičela jsem už poplašeně. Ozvalo se však jen slabé zasténaní. Rychle jsem přeběhla do obýváku, kde jsem Kate spatřila na zemi. "Pane Bože..." sykla jsem si pro sebe. "Co se ti stalo Kate?" ptala jsem se a přitom si jí pečlivě prohlížela.
"Byl tu Henry. Chtěl po mě ty lektvary.. Však víš.. Ty na sílu." zasípala. "A ty jsi mu je nedala, co?"
"Ne. Tak mi vrazil kudlu do boku" ukazovala; "a nasraně odešel, protože stejně neví kde jsou."
"Zmetek hnusnej!" zaklela jsem hlasitě. "Máš tu někde lékarničku?"
"Jo..támhle nahoře, v té skříňce nad linkou." ukazovala. Přeběhla jsem do kuchyně, nemotorně sáhla po lékárničce a začala z ní vytahovat obvaz, náplast a dezinfekci. Když jsem si ale prohlédla tu ránu, viděla jsem, že to potřebuje zašít. To bylo zlý. Kate odmíta jít do nemocnice. Nikdy v ní nebyla. "Kate? Bude se to muset zašít. Budeš muset do nemocnice." pípla jsem polohlasem.
"Jen přes mou mrtvolu!" vyjekla. "Upřímně, jestli tam nepůjdeš, tak z tebe mrtvola bude." konstatovala jsem.
"Grrr..." zavrčela. "A ty šít stehy neumíš?" zeptala se s nadějí v hlase. Vytřeštila jsem na ni oči a přemýšlela.. Je fakt, že jsem si už jednou sama zašila ruku, když jsem se sekla sekyrou.. (mám fakt úžasný skill).
"Možná, ale za nic nemůžu ručit." říkám opatrně. "Prosíím!" knučí Kate jako štěně.
"Co když to udělám špatně? Co když se ti tam dostane infekce?" začala jsem z toho vyklouzávat.
"To neřeš a makej!" zaječela Kate z posledních sil, zatímco jsem jí pevně držela ránu, aby nekrvácela. "Ugh.. Fajn!" sykla jsem a doběhla si ještě pro jehlu a nit do lékárničky. Cestou jsem si všimla, že pár skříněk a šuplíků byli otevřeno a vyházeno. To asi jak Henry hledal ten lektvar.
"Morfium tu nemáš, takže počítej se sakramentskou bolestí." upozornila jsem to tele. "Hmm..já vím.." zakřenila se.
Zhluboka jsem se nadechla, převrátila ji na bok a hodina na stranu její kaštanově hnědé vlasy, kterè měla až pod zadek. Výdech, nádech..výdech nádech.. Rychle jsem jí ráno polila dezinfekcí a opatrně jsem začala první steh. Kate sebou ani necukla, divný. Podezřívavě jsem se na ni podívala a udělala druhý steh. Kate opět nehla ani brvou.
"Kate? Že ty jsi zase brala ty drogy?!" zasyčela jsem výhružně. "Jo, ale vidíš, že zrovna teď se mi hodí. Tlumí bolest." řekla paličatě. "Jen počkej až tě zašiju! Dám ti takovou přednášku, jakou jsi ještě nezažila." zamračila jsem se a pokračkovala ve stezích. Rána byla spíš široká, než hluboká. Bylo to celkem na 4 stehy.
"Hotovo." odfrkla jsem si a podívala se na svou práci. "Nic moc, ale účel to splní." hlásila jsem Kate. "Šikulka." usmála se Kate. Ještě jsem jí to obvázala a obvaz připevnila páskou. Stoupla jsem si, odtáhla Kate na pohovku a utřela tu loužičku krve.
"Ty máš takové štěstí, že jsem se tu stavila.." podívala jsem se na Kate. "Hmm..to jo no. Díky." svraštila čelo.
Kate jsem nechala na pohovce a sama šla vyhrabat nějaké jídlo. Mám hlad jako vlk. Óóó! V lednici jsem objevila řízky! :3 Yummy. Na talířek jsem si nandala 2 menší kusy s chlebem a chtěla jsem se zeptat Kate, jestli chce taky, ale ta už spala. Tak jsem to zhltla sama a rozvalila se na druhou pohovku. Usnula jsem během 10-ti minut.
Dálší kapitolka je na světě! :3
Snad se líbí. :)
Jestli máte nějaké návrhy, co by se mohlo stát dál, tak pište do commentářů. ;)
Vote potěší!
See ya!
Luc18
