3. Kapitola

24 1 0
                                    

Jeli jsme asi dvě hodiny, celou dobu jsem poslouchala písničky na svém MP3 přehrávači.
Přijeli jsme před velkou budovu, byla celá šedivá a asi pětipatrová.
Vystoupili jsme z auta a vedli mě dovnitř. Připadala jsem si jako nějakej zajatec. Bože kam me to vedou ? Začínala jsem se bát. Odvedli mě do velké místnosti, kde seděli už tři kluci a jedna holka. Hned po mě tam přivedli ještě tři kluky. Každý jsme měli místo se svým jménem. Posadila jsem se na svoji židli, vedle mě seděl jeden kluk. ,, ahoj já jsem Erik ,, řekl mi šeptem. ,, ahoj já jsem Patricie ,, koukal na mě divně a tak jsem dodala ,, ale říkej mi Patty ,, usmála jsem se na něj a on mi úsměv oplatil. Po chvíli přivedli ještě jednu holku a ta se také posadila.
,, dávejte všichni dobrý pozor ,, zazněl hrubý mužský hlas. ,, Vy co zde teď sedíme jste hrstka vyvolených, kteří mají zachránit náš kraj ! Budete mít tvrdý výcvik, abyste přežili, začneme hned zítra ! Teď vás zavedeme do pokoje, budete mít jeden společný. " jen co muž domluvil přišli pro nás zase ti co nás sem přivedli a vedli nás pryč, ale tentokrát všechny. Přivedli nás do místnosti kde měl každý svojí postel a na ní jméno. Leželo na ní oblečení které jsme si měli obléknout. Nerozdělovali tady holky a kluky, prej máme jednou být tým, tak ať si zvykáme. Mě to teda přišlo uhozený, ale nic s tím nenadělám.

VyvolenáKde žijí příběhy. Začni objevovat