Vyvolená

4. Kapitola

Sedla jsem si na svoji postel a batoh dala pod ní. Vedle mě měl postel Erik. Byla jsem u kraje takže vedle mě z druhé strany už nikdo postel neměl a vedle Erika byli dva kluci, asi bráchové, co se bavili jenom spolu. Začali jsme si teda povídat s Erikem. Bavili jsme se o tom odkud je, co jeho rodiče a jak se sem dostal. Zjistila jsem že on sice oba rodiče má ale tatínek byl před několika lety taky vyvolený a vrátil se domů v dost bídném stavu, prý ho tu už nechtěli. To mě docela vyděsilo. Začala jsem přemýšlet nad mojí maminkou a nad tím co to říkal tatínek, že jsem tu kvůli mamince. Přišlo mi to celé divné. Přemýšlela jsem nad tím i po tom co už šli všichni spát. V našem společném pokoji jsme měli pouze jedno okno, bylo přímo naproti mě. Podívala jsem se z něj, od doby co maminka umřela jsem se skoro každou noc dívala oknem a přemýšlela jak se asi teď v nebi má a jestli se na mě taky dívá a dává na mě pozor. Dívala jsem se na hvězdy tak dlouho dokud se mi únavou nezavřeli oči.
V noci se mi zdálo o tom jak ke mě přišla maminka, byla živá a mluvila se mnou, řekla mi že jsem chytrá a určitě mám na víc než být jenom voják a ať jim to dokážu. Slíbila jsem ji to, maminka se se mnou rozloučila a její poslední slova byla ,,najdi mě ,,.
Ráno jsem se probudila, nechápala jsem ten sen, i kdyby maminka opravdu žila, jak ji můžu najít ? A hlavně jsem byla vždycky na 100% přesvědčená že moje maminka je prostě mrtvá, ale ten sen mi pořád vrtal hlavou.