Avengers- Rainbow woman [POZASTAVENO]

2. kapitola - první setkání

Emily už je rok pryč z laboratoře. Za tu dobu se naučila ovládat svoje schopnosti, kterých není málo, a nejsou nejslabší. Za rok si našla práci jako fotograf do novin The New York Times. Za rok se odstěhovala do skoro vylidněné oblasti, která je též v New Yorku. Pozemek si koupila, i když to nebylo nejlehčí díky jedné agentuře, která tento pozemek vlastnila. Vytvořila si tam skromný dřevěný dům, kterému nic neschází. Za rok se z ní stala nejsilnější mladá žena, která má jen jeden cíl; dobro lidstva.

----------------------

,,Dnes večer se koná večírek Tonyho Starka a já chci, abyste tam byla jako naše spojka. Na seznamu hostů bude samozřejmě vaše jméno, přes které se dostanete dovnitř. Večírek bude začínat přesně v 18:00, takže se zkuste dostavit včas. Nezapomeňte nás reprezentovat, takže doufám, že o vás nikdo nebude muset psát v novinách jako o katastrofě. To je vše. Můžete jít." Dokončil proslov Emilyn šéf, který má rád dochvilnost a poslušnost. Emily odešla z kanceláře, která ji přímo odpuzovala díky zápachu kávy. Přímo nesnáší vůni kávy, kterou všichni tak milují, jenom ona ne.

Rozloučila se s kolegy a vyšla ven. New York je hodně rušné město a tak se práce pro ni vždycky najde. Jak jako pro Rainbow woman tak jako pro fotografku. Ovšem jako Rainbow woman není vůbec známá, protože zasahovala pouze u dvou případů; vykradení banky a napadení dvou osob. Byli to dvě malé děti, které ji dali přezdívku Rainbow woman. Velice se jí líbila a tak si říká pořád.

Nemá moc času do začátku večírku a tak doslova běžela do bývalého domova, kde ještě měla pár věcí. Byla skoro u vchodových dveří do budovy, když do ní někdo vrazil. Její mobil spadl na zem a rozbil se stejně tak jako foťák, který měla přes rameno. Sama Emily zakolísala na jedné noze, než definitivně padala na zem, aby mohla následovat cestu jejího fotoaparátu a mobilu. V jejím pádu jí zabránily dvě silné paže, které ji drželi. Koukla se na viníka pádu, ale nyní i zachránce.

Byl to muž s krátkými blond vlasy a modrými oči. Tento nepřesný popis by seděl na hodně mužů v New Yorku, ale jenom jeho síla sedí na jednoho. ,,Omlouvám se. Nedávala jsem pozor na cestu." Rychle přerušila Emily trapné ticho, které nastalo, když ji držel samotný Steve Rogers, také známí jako Kapitán Amerika. Postavil Emily na zem a sám se omluvil. ,,Já se omlouvám, zvlášť za rozbitý fotoaparát a mobil. Nemám s sebou peníze na opravu. No, ale za pár hodin bych vám to rád vynahradil večírkem, kde bych vám předal i finance k náhradě škody." Emily chvilku nevěděla co říct, protože ji tolik zarazil fakt, že ji sejmul Kapitán Amerika, kterého občas zahlédla z dálky svého bývalého bytu. Ach ano, když vás sejme Kapitán Amerika, tohle je celkem zvláštní věta.
,,Děkuji, ale to nebude třeba. Stejně jsem si chtěla koupit nové a byla to i moje vina. No a pozvání na večírek taky musím odmítnout, neboť na seznamu hostů už jsem." Emily se usmála a rychle posbírala trosky z jejích elektronických kamarádů. Kapitán chtěl ještě něco říct, ale to už Emily zmizela v budově.

Zabouchla dveře od bytu a hned svoje kamarády poslala do věcných lovišť odpadkového koše.

Vešla do koupelny, kde se upravila. Dala si na sebe pouze tmavě červenou rtěnku a vlasy do drdolu. Zavřela dveře od koupelny a hned se hnala do ložnice. Vešla do šatníku, kde si vybrala tmavě červené šaty s různými pásky nad dekoltem šatů. Šaty jí byly přesně pod kolena - ideální délka. Z dvou párů lodiček si vybrala smetanově bílé. Podpatek byl celkem vysoký, ale na štěstí byl i širší, takže se na něm dala v pohodě udržet rovnováha, teda aspoň v to doufala. Ze skříně vytáhla také smetanové psaníčko, které bylo ohraničeno zlatým páskem kovu. Nasadila si zlaté náušnice, které měli tvar řetízku z lístků. Všechno završila zlatým prstenem s červeným skleněným drahokamem. Na to, že žije ve svém novém domu celý týden, tady má spoustu věcí, které zatím neměla chuť si přestěhovat.