Porod

125 9 0
                                    

Dny a měsíce ubíhali já se snažila mámě pomáhat když teď byla v jiném stavu,ale na své úkoli jsem nezapomněla.Chodila jsem do studia do svého bruslařského areálu bruslit a občas jsem strávila odpoledne se svímy kamarády.Máma se nám postupně zakulacovala a my se čím dál víc těšili na nového člena rodiny.Po čtyřech měsících šla Angie na kontrolu a dozvěděla se že nečeká jedno miminko ale rovnou dvě.Byli jsme z toho v šoku.Angie nechtěla vědět jestli jsou to kluci či holky nebo kluk s holkou i když jí to doktor nabízel ale Angie řekla že se nechá překvapit.Když nám řekla že čeká dvojčata byli jsme v šoku a obzvlášť táta kterého to hodně šokovalo.Ale nakonec byl nadšený.Týden po týdnu ubíhali a den porodu se blížil.Když dostala Angie porodní bolesti odvezla jí sanitka do nemocnice a táta jel s ní.My jsme o tom nevěděli jelikož to bylo v osum hodin ráno když jí praskla voda a to my už dávno byli s Ludmilou ve studiu.Táta nám v tom stresu ani nezavolal že je máma v nemocnici a že bude rodit.Dozvěděli jsme se to až od naší domácí když jsme se vrátili ze studia ve tři odpoledne.Hned jak jsme se to s Ludmi dozvěděli vydali jsme se do nemocnice kam mámu odvezli.Cestou jsme koupili v hračkářství dva plyšáky já jsem koupila kočičku a tygra a Ludmila koupila lvíčka a pejska.Všechny čtyři plyšáci byli asi 30 centimetrů vysocí.Prodavačka se nás v hračkářství ptala jestli ti plyšáci jsou pro nás.Tak jsme jí vysvětlili že ti plyšáci jsou pro naše dva nové sourozence co se mají narodit.Zaplatili jsme za ně a vyrazili do nemocnice.Tam jsme se nervózně ptali jedné sestřičky jestli neví zdali už maminka porodila naše dva sourozence.Sestřička byla milá a odvedla nás do patra kam se maminky po porodu vozili na pokoje.Tam se zeptala jiné sestřičky jestli tu máme maminku co má porodit dvojčata?Ano to máme ale ještě rodí.Sestřička nám řekla že máme počkat tady na chodbě.Tak jsme si sedli do dvou křesílek a čekali jestli uvydíme tátu nebo mámu.Ale nikdo nešel.Trvalo to skoro dvě hodiny když jsme zalhédli tátu.Rovnou jsme se k němu rozběhli.Ahoj holky přišli jste se podívat na své sourozence?Ano tati řekla Ludmila s úsměvem.Tati tak jak to nakonec dopadlo máme další dvě sestřičky nebo dva brášky?Ne ani jedno je to holka a kluk řekl táta s úsměvem.Páni tak budeme mít aspoň jednoho bratříčka jinak by jsme byli samé holky.No jo pojďte zamnou odvedu vás za mamkou na její pokoj.Šli jsme za tátou který nás odvedl na pokoj kde ležela máma s našimy sourozenci.Ahoj hokky usmála se na nás máma.Ahoj mami tak co kde máme naše malé sourozence.Tady jsou řekla my máma.Mami to jsme pro ně koupili řekla jsem směrem k mámě.To jste hodné holky.Položili jsme plyšáky na židli a koukli se na ty malé drobečky.A jak se budou jmenovat zeptala jsem se mámi.Rozhodli jsme se že kluka pojmenujeme Jorge a holčičku Melissa.To jsou krásná jména řekla Ludmila.Mami a jak dlouho musíš zůstat v nemocnici?Vio doktor říkal že jestli malí a já budeme zdraví tak by nás do konce týdne měli pustit.Dobře tak jo řekla jsem nadšeně.Už se těším až trošku povyrostou a já je budu moct vzít na procházku do parku.No to bude hezké Vio ale na to si budeš muset ještě počkat.

Pokračování příště!

Pokračování příště!

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Soy ViolettaKde žijí příběhy. Začni objevovat