Zmizelý

8 0 0
                                    

Po dlouhé době zase nová kapitola tak snad jste se těšili :)

U Irona na pokoji jsme hráli poker asi hodinu a půl. Poker mě baví a dokonce tahle poslední hra pro mě byla i úspěšná.
,,Jej to už je tolik?za chvíli bude diskotéka tak se asi půjdu z těch tepláků převléknout." lehce jsem se ušklíbla,moc se mi tam nechtělo ,ale taky jsem nechtěla vypadat jako strašák.
,,Jasně jdi budu čekat dole". Usmál se a objal mne a pak jsem odešla.
................
,,Tak jo co si vezmu na sebe?" Jsem asi hodně divná když si povídání sama se sebou.
,,Moc to nebudu hrotit a vezmu si jen tílko a rifle". Je tam tma a nikdo to neuvidí.

Už jsem byla rozhodnutá sejít schody ,ale zastavila mě Jane je to moje dobrá kamarádka.
,,Ty jdeš takle na tu diskotéku?"
,,Nooo jo"
,,Tak to teda ne takle se Ironovi líbit nebudeš , pojď musíme to napravit"

Nestihla jsem nic říct a už mě táhla do jejího pokoje.
,,Holky máme tu jednu menší prácičku". Viděla jsem jak jen mrkla a už to jelo.

Jedna mě na líčila, druhá mi mezitím česala vlasy a poté je zpletla do copu.
Potom mi půjčili černé džíny roztrhané na kolenou, bordo delší tričko a doplnili to zlatým náhrdelníkem. Jediné co jsem měla stejné byli mé oblíbené vansky bílé barvy.
,,Tak nádhera teď už můžeš vyrazit a jít si užít svůj super večer"
Když jsem se koukla do zrcadla spadla mi brada, protože to bylo fakt úžasný.
,,Wow děkuju jste nejlepší".
,,Nemáš zač , tak už pojď ať to neskončí dřív než tam příjdeš" ;)

Vešla jsem do velkého sálu kde se všichni bavili a tančily na písničku od Adelle-Hello.

Hned jsem měla pořebu jít najít Irona, protože sním se cítím v bezpečí a mám pocit, že své schopnosti dokážu ovládnout.

V tom množství lidí však bylo nemožné ho najít.

,,No bezva ještě ke všemu je ploužák''. Já tak nesnáším ploužáky.

,,Půjdeš si semnou zatančit?''.

,,Eeem ahoj Irone, no ee.'' Vůbec netuším co mu mám říct.

,,Jo jasně,klidně''. Bože srdce mi buší v břiše jako bych měla celou louku s motýli.

,,Umíš dobře tancovat".Vůbec jsem netušli co jím mám říct,jsem nervozní a...............................

,,Hoří, hoří rychle pryč."

,,Co-co-cožě?". Jsem zmatená všichni 

A opravdu v jídelně hořelo, ale bylo divné, že hořely stoly.

,,Všichni rychle pryč bočním vchodem a to hned".

Křičel pan učitel Luther.

Utíkala jsem zakouřenou chodbou spolu s ostatními, ale ohlížela jsem se na všechny strany, abych našla Irona, ale nikde nebyl. Myslela jsem, že už je venku, ale ani tam nebyl.

Oheň se už rozšířil po celém pavilonu A.,, Začala jsem se bát o Irona, protože tu pořád nebyl.''Co když se mu něco stalo a je pořád uvnitř?!. Musím najít pana učitele.

Trvalo mi asi deset minut než jsem ho našla. ,,Pane učiteli, Iron tu není!''  

,,Jak není?" ,,Vždyť jsem ho posílal směrem k východu!!"

,,Musíte něco udělat!"-Ihned to pan Luther šel oznámit hasičům.

Hasiči hned naběhli s hadicemi do hořícího objektu a začali hasit.

,,Tak jo chlapy, uvnitř by se měla pořád nacházet jedna osoba. Tak se Běžte porozhlédnout."

Slyšela jsem toho šéfa hasičů jak to říká do vysílačky. Jestli ho nenajdou tak nevím co budu dělat. Najednou mě přemohla bezmoc a začala jsem brečet. 

30 minut později.........

,,Tak sakra chlapy co je s tím ohněm?!"

,,Sorry šéfe, ale ten oheň nemůžeme dostat pod kontrolu.Jako kdyby byl začarovanej"

***********

Tak doufám, že se vám tato část líbila.Byla sice kratší, ale už zase bude aktivní.Omlouvám se za pauzu skoro půl roku ne-li déle.

Vaše Míša😉


Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Sep 15, 2016 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

ExceptionalKde žijí příběhy. Začni objevovat