I. část pohled Willa

27 3 1
                                    

Nová škola. No, nemůžu se dočkat. Ještě jednou se podívám do zrcadla. Tmavé neupravené vlasy, kostičkovaná zmuchlaná košile a tmavé kalhoty. První den se nechci hned předvádět. Přijdu tam takovej, jakej jsem. Vyjdu z pokoje a následně i z baráku. Nasednu do auta a jedu vstříc novému začátku.

------------

,,Dobrý den, jdu za panem Brightnamem." řeknu co nejmileji na obtloustlou sekretářkou sedící za přepážkou. Koukala se do počítače a nezvedla od něj oči ani na vteřinku. ,,Posaďte se prosím." řekne mrzutým hlasem. Otočím se a spatřím tři polorozpadlé židle. Na jednu z nich se posadím. Za deset minut mi začíná hodina. Vytáhnu mobil a hraju color switch. Ani si to neuvědomím a už zazvoní. Po chvíli na mně promluví sekretářka.

,,Můžete jít dovnitř."

Když okolo ní procházím, obměním jí jedním ze svých kouzelných úsměvů, ale ona si toho ani nevšimne. Vejdu do kanceláře. Je to malá, zeleně vymalovaná místnost se skříněmi vedle stěn a velkým, pracovním stolem uprostřed místnosti. Před ním jsou dvě prázdné židle a za ním jedna obsazená. Když mě pan Brightnam uvidí, stoupne si a jeho tlustý pupek se zhoupne. Ředitel je malý, tlustý plešoun- přesný opak mě. ,,Ah, ty musíš být William, že ano?" má hluboký, vyřvaný hlas a vřelý úsměv.

,,Ehm, ano. Jsem Will Parish. Moc mě těší pane." Natáhl jsem se abych mu podal ruku a následně jí potřásl. ,,No, Wille, posaď se u mně!" zahřměl a zasmál se. Nato se svalil na svou židli. Nervózně jsem se usmál a pomalu se posadil. ,,Tak Wille, tady máš všechny důležité věci. Rozvrh, číslo a kombinaci od skříňky a tak podobně. První hodinu máš matiku." řekl a podal mi velikou hnědou obálku. ,,Ehm, no, pane řediteli? Moc děkuju a tak, ale mohl by jste mi ukázat kam mám jít?" vstanu a čekám na jeho odpověď. Zasměje se.

,,Ale jistě! Pojď." a vyrazí ke dveřím.

,,Tak, Parishi, tady je vaše první hodina." otočí se a zaklepe na dveře. Pak vstoupí. Slyším jak něco říká, ale nerozumím mu. Najednou se na mně otočí a já pochopím, že mám jít dovnitř. A tak vejdu. Usmívám se svým typickým úsměvem a všechny je projedu pohledem. Vytáhnu ruku z kapsy a zamávám. ,,Čau lidi."

Ředitel odešel a učitelka se na mně sladce usmála.

,,Takže, řekni nám něco o sobě. Jak se jmenuješ?" projela si mně pohledem. Jsem z té ženské nervózní.

,,Jsem Will Parish." prohlásím klidně. ,,Dobrá Wille Parishi a řekneš nám něco o sobě?"

,,Klidně..." ušetřím vás zdlouhavého vyprávění o tom, jak jsem se z Floridy přestěhoval sem, do Jižní Karolíny, nebo jak moc miluju všechny možný blbosti. Raději přejdu k části kdy to dokončím. ,,Páni Williame, Vy jste vážně moc zajímaví." mezitím co to učitelka říká, okusuje okraj tužky. ,,Posaďte se tamhle." ukáže na prázdnou lavici před holkou, které jsem si dosud nevšiml. Je malinká a pískové vlasy má stažené do vysokého culíku. Je oblečená v černých kalhotách a černé mikiny s nápisem Nirvana. Vypadá to že nevnímá a něco si kreslí. Sednu si před ní a otočím se směrem k tabuli.

,,Takže třído, letošní rok pro vás bude velmi složitý, ale já věřím, že to dokážete, že to zvládnete." začala povzbudivě učitelka. Pak vyzkoušela několik lidí z látky z minulého roku a vždy když mluvili, museli si stoupnout. To je vážně divný. Nakonec se obrátila mým směrem a já se lekl, že bude zkoušet i mně, to se ale nestalo. ,,Nekreslíte si, nebo snad ano, Clarisso?" a mě dojde, že je to ta holka za mnou. Všichni- včetně mě - se na ní otočí. Zvedne hlavu a vypadá nervózně. Stoupne si a teprve teď si uvědomím, jak maličká vlastně je.

,,Promiňte slečno, co jste říkala?" učitelka se vítězoslavně usměje.

,,Říkala jsem, že určitě dáváte pozor a nekreslíte si jako téměř každou hodinu minulého roku, slečno." řekla učitelka a vypadala, že jí pohrdá.

,,No myslím, že odpověď už znáte." prohlásí a zvedne obočí. Musím se usmát. Učitelka kývne hlavou a Clarissa se posadí. Nespustím z ní oči, ale ona si toho ani nevšimla. Najednou ztuhne. Podívá se doleva a pak rovně. Když si mě všimne, věnuje mi vražedný pohled. ,,Co?!" ptá se naštvaně. ,,Nic, Clarisso. Jenom že krásně kreslíš." podívá se na lavici a dojde jí, že jsem uviděl to, co nakreslila. Okamžitě skicák schovala, ale nechápu proč. Kreslí vážně nádherně. Znovu na mně koukne vražedným pohledem a je úplně červená. ,,No, neznámej kluku, kterej měl zůstat ve svý noře a neměl sem líst, díky." její věta mě dost překvapí, protože před chvílí jsem tu měl docela dlouhou řeč. ,,Neznámej? Před chvilkou jsem se představil a něco málo o sobě řekl. A myslel jsem, že taky vnímáš." falešně se na mně usměje. ,,Moc se omlouvám, vážně mě mrzí že to nevím." řekne sladkým hláskem. Odvrátí ode mě pohled a soustředí se na tabuli. Rozesměji se a otočím se. Mám rád vtipný holky, ale tahle je v něčem jiná. Nevím v čem. A nevím, jestli to chci zjistit.

Netuším jak dlouho jen sedím a koukám před sebe, ale nakonec zazvoní. Zvednu se, vezmu věci a stoupnu si před Clarissu. Ta si mě zřejmě nevšimla a tak si spokojeně balí věci dál. Když se napřímí a chce odejít, všimne si mě. Je na ní vidět, že je naštvaná. Zvedne jedno obočí, jako to dělám i já.

,,Will." prohlásím klidně a čekám na její reakci. Koukala na mně jako na debila. ,,Cože?!" zdá se mi, že jí obočí vyletělo ještě víš. ,,Will. Jmenuju se Will." zopakuji.

,,No, Wille, sice znám tvé jméno, ale tebe ne. A kdybych měla být upřímná, tak mě to ani nezajímá." prohlásí naštvaně. Chce mě obejít, ale já jí chytím za pas a nedovolím jí to. S úsměvem se jí podívám do očí. ,,Ty mě ale zajímáš, Clarisso." Teď je už dopálená. Sundá mou ruku z pasu. ,,Já tě zajímám? Fajn. Tak 1. nenávidím když na mě někdo sahá.Za 2. když už na mě někdo mluví neříká mi Clarisso, ale Clary. Za 3. jsem ta nejneoblíbenější holka na škole, takže ti vřele doporučuji jít se bavit s někým jako je tamhle slečna úžasná. Za 4. jsem nerd co miluje knížky který nikoho jinýho neberou." nepřestávám se usmívat. Je tak naštvaná, že se divým, že nezezelená a nepromění se v Hulka. ,,A za 5. nerada chodím pozdě na hodiny takže čau." řekne a obejde mně. Nechám jí. Je zláštní. Zajímavá a zároveň nezajímavá. Divná. Nevím. A asi ani vědět nechci. Ještě chvíli jen tak stojím a přemýšlím a po chvíli se taky vydám na hodinu.






--------------------------------------------

Ahoj!:) Rozhodla jsem se, že budu přidávat část z pohledu i Clarissi, i Willa.:) Doufám, že to tím nepokazím :D Budu moc ráda, když mi napíšete do komentů nebo do zpráv vaše názory.:)

-Bye<3 

#HUGKde žijí příběhy. Začni objevovat