Schody
Z POHLEDU TEDA
"Co?? Cože? Přestat se s ní vídat??" vyhrkl jsem a doufal jsem, že špatně slyším.
"To je moje podmínka. Rozmysli si to," poznamenala s klidem a odešla si čistit zuby.Vůbec jsem nechápal proč, ale dneska už jsem vážně nechtěl nic řešit. Zalezl jsem do postele a po krátkým převalování v posteli jsem usnul.
Ráno mě probudila Victorie se snídaní.
Společně jsme se nasnídali a pak jsme vyrazili do jejího bytu. Chtěla pomoct s vybalovaním novýho nádobí pro její krámek.
Asi kolem jedné jsme konečně měli hotovo. Zaslouženě jsem se vyvalil na gauč, Victorie udělala čínu a asi hodinu jsme se jen váleli u telky.Všechno probíhalo perfektně... možná jsem i začal doufat, že na to s tou Robin už Victoria zapomněla.
Najednou se z kuchyně ozval mobil."Kdo ti volá?" zeptala se Victorie a dál pokračovala v jídle.
"Ehh..Robin," odpověděl jsem rozvážně.
"A copak zase potřebuje ta naše Robin??" řekla dost hnusným tónem. Podíval jsem se na ní nepříliš hezkým pohledem a pak jsem ten mobil zvedl."Tede?!" řekla Robin neobvyklým tónem.
"Co? Robin? Něco se stalo??" ozval jsem se zděšeně.
"Musíš hned přijet. Stalo se něco hroznýho...." odpověděla a dál pokračovala ve vysvětlování.Položil jsem mobil a letěl jsem si pro bundu.
"Musím jít, promiň. Stalo se něco strašnýho. Zavolám ti," řekl jsem Victorii a vyletěl jsem ze dveří.Vyšel jsem před dům a rozběhl jsem se směrem k bytu.
Po cestě jsem pěkně zmoknul, ale v té chvíli mi to bylo vážně jedno.
Už z dálky jsem viděl Marshalla, jak sedí celej promočenej na schodech a v ruce drží Lilyin prsten.
Sedl jsem k němu a chytil jsem ho kolem ramen.
Myslím, že teď vážně neměl sílu něco vysvětlovat...
Seděli jsme tam asi dvacet minut.
Pořád jsem tomu nemohl uvěřit.Přesunuli jsme se do bytu a Marshall hned zalezl do pokoje.
Šel jsem za Robin a pokoušel jsem se z ní dostat, co se stalo.
Všechno mi vysvětlila...
"Lily a Marshall se strašně pohádali.
Lily zjistila, že Marshall dostal před dvouma tejdnama padáka a nic jí neřekl. Marshall argumentoval tím, že ona mu taky nic neřekla, když se rozhodovala mezi tím jestli zůstane v New Yorku, nebo odjede na stáž. Řekl jí, že je sobecká a že nebere ohledy na druhý.
Nemohla uvěřit tomu, co slyší.
Řekla mu, že už nemá důvod tady zůstávat ani minutu... sbalila si věci a s brekem odešla...nedala se zastavit..." vysvětlovala Robin a žmoulala v ruce kapesník.Sedl jsem na gauč a nevěřícně jsem zíral do prázdna.
Řešil jsem to s Robin pořád dokola a dokola.
Po chvíli vyšel z pokoje Marshall...
Prošel kolem nás, vzal si v lednici pivo a beze slova se vrátil do pokoje.
Tak moc jsem mu chtěl pomoct, ale vážně jsem nevěděl jak...
Napsal jsem Victorii,všechno jsem jí vysvětlil a oznámil jsem jí, že dneska přespím tady...
Ať se jí to líbilo nebo ne, Marshall teď společnost potřeboval...