Kapitola 7.

83 27 2
                                    

Roni
Pro Krista co jsem to udělala?! Jak jsem je mohla zabít?! Naše rodiče!!! Ležím v posteli a brečím do polštáře. Nessa se mnou od té doby nepromluvila- už tři hodiny. Ach proč. Do oken zavál vítr a dovnitř vletělo pár listů. Kroužily kolem mě jako jestřábové a zastavily se na jednom místě kde stáli- je to vůbec možné??? Máma s tátou!...

,,Mami?! Tati?!" Vyskočila jsem z postele abych je objala ,,Je mi to tak líto! Myslela jsem že jste zemřeli!". Jen smutně se na sebe podívali ,,Holčičko moje..." Začala máma ,,My jsme doopravdy mrtví- jen vidíš duchy. Jen tobě se zjevují a jen s tebou budou mluvit." ,,Bože-" podlomila se mi kolena a spadla jsem na zem ,,Všechno je to moje vina! VŠECHNO!" Zakřičela jsem a venku se zablísklo. Nessa vešla a koukla na mě ,,Přestaň! Na bouřky teď nemám náladu!" Zasyčela a svalila se k sobě do postele...

Nessa
Jak si to vůbec představuje?! Nejdřív nám zabije rodiče a pak si tu začne ,,Kouzlit" bouřky a spůsobovat jiným potíže?! ,,Nesso, jsou tady!" Křikla na mě Roni. ,,Myslíš ze jsi vtipná???" ,,Ne, jsou tu! Jsou- duchové... Ale komunikují se mnou!". Vyletěla jsem z postele ,,Co říkají?" ,,Chybíme jim- hodně a-" zarazila se ,,Odpouští mi..."

Ahojky všichni! Moc se omlouvám, tahle kapitolka byla kratší ale to protože jsem jí psala v 1 ráno abyste měli co číst ale každopádně ste si jí užili!
Vaše aslosarova~ Áďa;)

American Murder Story 2. {DOKONČENO}Kde žijí příběhy. Začni objevovat