Uběhly už čtyři roky, co nejsem s Liamem a klukama v Londýně. Od té doby jsem ani jednoho z nich neviděla, akorát jsem občas volala po skypu s Liamem a Zaynem. Hodně věcí se od té doby změnilo, ani jeden z kluků teď nemá stálou přítelkyni, kromě Liama, ten má přítelkyni Jennifer. Zayn už není s Perrie a Louise poslala do háje Eleanor, ikdyž spolu mají dvouletého chlapečka Jakea. O Harrym a Niallovi toho nikdo moc nenamluví. Harry je prý rozvedený a Niall se holkám vyhýbá. Nevím, co je na tom všem pravdy. Nikdy už jsem neplánovala se do Londýna vrátit, nemám na něj zrovna nejhezčí vzpomínky.
Ale proč o tom všem zrovna teď mluvím?
Když mě dnes budil snídaní do postele můj snoubenec Matt, tak jsem čekala, že den bude jako každý jiný, že se společně nasnídáme, udělám ze sebe člověka a půjdu do práce. Pracuji teď momentálně v mateřské školce a Matt je generální ředitel ve firmě, která patří jeho otci. Bydlíme společně v bytě na okraji New Yorku. Práce nás oba dostatečně naplňuje, práci s dětmi si velmi užívám. Už bych nechtěla dělat nic jiného. Sama se nemůžu dočkat, až okolo nás budou pobíhat naše děti. Říkáte si, že jsem divná? Možná ano, za ty čtyři roky se ze mě stal úplně nový člověk.
,,Byla tu dnes pošťačka a mám ti tohle předat." Řekl Matt a usmál se na mě svým zářivým úsměvem. Hlasitě jsem polkla sousto vafle a natáhla se pro dopis, který mi Matt podával. Podívala jsem se na obal a bylo tam, že je to odesláno z Londýna. ,,To je určitě od Liama." Řekla jsem vyděšeně a bylo vidět, že i on z toho nebyl nadšený, vyprávěla jsem mu o svých měsících v Londýně, moc z toho nadšený nebyl. Napjatě jsem roztrhala obálku a vykouklo na mě svatební oznámení. ,,Slavnostně oznamujeme, že Liam Payne a Jennifer Cole si v katedrále sv. George v Londýně, 5.července, řeknou své ANO." Četla jsem nahlas. K tomu byl přiložen papírek s textem : BUDEME TĚ ČEKAT O DEN DŘÍVE, UBYTOVÁNÍ MÁTE ZAJIŠTĚNO, CHCI TĚ JAKO SVĚDKA, SESTŘIČKO. BUDEME SE NA VÁS TĚŠIT. L. Pootevřela jsem pusu a nebyla schopna vydat ze sebe ani hlásku. Mám jet do Londýna? Ne, já nechci. Zoufale jsem se podívala na Matta a bylo na něm vidět, že přemýšlí. Hodila jsem na něco psí oči a doufala, že se od něj dočkám nějakého povzbuzení a rady. Povzdychl se a řekl: ,, Měla bys tam jet, je to tvůj bratr, ale nevím, jestli chci jet s tebou, nikoho tam neznám, navíc si v práci nemohu vzít volno." Řekl a já pouze dodala : ,,Je to už příští týden v sobotu." Řekla jsem zklesle a uvědomila si, že je to už jen 8 dní do svatby. Pane bože, za to mě tolik trestáš? ,,Ještě si to rozmyslím." Řekla jsem a vstala z postele.
Celý den jsem přemýšlela jen nad tím pozváním na svatbu. Nechce se mi tam. Jennifer bych sice ráda poznala, ale samotné se mi nechce. Určitě by mě zavalilo spoustu vzpomínek. Navíc mě štve, že Matt semnou nechce jet a že mi nebude podporou. Vím, že nechce, protože kdyby chtěl, tak si volno zařídí. Čím víc nad tím přemýšlím, tak tím spíš si říkám, že asi pojedu, ikdyž se určitě nevyhnu trapným situacím. No nic, nějak to zvládnu. Musím, kvůli bráškovi. Je to moje rodina a já nechci zmeškat jeho svatbu, je to životní událost. Nemusím se přeci v Londýně zdržovat, den po svatbě můžu jet domů.
V práci mi dali volno celý týden. Moje šéfová a vlastně i můj největší záchranář, který mě nikdy v ničem nenechá mi sama kladla na srdce, abych jela. Ví, jak to před lety všechno bylo, ale přesto trvala na tom, že kdybych nejela, tak bych si to do smrti vyčítala. Asi měla pravdu, ale přeci jen mám veliký strach z toho setkání. Budu doufat, že všechno dobře dopadne.
3. července v noci:
Tak se to vážně děje. Momentálně stojím na letišti u nás v New Yorku. Jsem tu sama, Matt mě sem pouze odvezl. V půlnoci mi letí letadlo přímo do Londýna, kde na mě bude čekat Zayn a Louisem. Vůbec nevím, co mám od toho setkání čekat, ne ani tak s Liamem, Zaynem, Louisem a Jennifer, ale mám na mysli hlavně Nialla a Harryho. I přes to všechno mi bije srdce stokrát víc, když na to myslím. Nevím, co mám čekat, nevím, jak se zachovají. Ikdyž třeba si se vším jen lámu hlavu, třeba už na všechno zapomněli.
Při mém přemýšlení mě přeruší zvuk z letiště, že letadlo je připraveno. Vstoupím na palubu a najdu si své místo. Zapnu si pás a do uší si dám sluchátka, teď už nemůžu couvnout. Užívám si hudbu a zanedlouho mě čeká říše spánku.
Wulaláá.. první část je tu už dnes. Je krátká, ale musíte mi dát čas, než si zase navyknu. Kdyby něco třeba nenavazovalo moc na první část Change for LOVE, tak se omlouvám, už si moc nepamatuju, co tam všechno bylo.
Btw.. pište názory a pomozte mi poradit třeba nějaké vaše nápady, jak vše bude pokračovat.
Jak myslíte, že dopadne shledání Carly s Niallem a Harrym?
Co by se mohlo na svatbě stát za malér?
Každé rady si budu cenit, doufám, že se dočkám zase spousty komentářů, dělá mi to ohromnou radost.
xoxo
