Kluci k pohledání

2.

,,Žanetko.. Žany, Žany, Žanet, .." začal na mě křičet ,,Žaneto, vstávej sakra!!!" probudila mě ségra. ,,Ach jo!" otevřela jsem oči ,,Co se děje?" co jí to zase popadlo ,,Zaspala jsi! Makej, odvezu tě!" jéčela ,,A kam jako?" zeptala jsem se nechápavě ,,No do školy, kam jinam.." vyvalila na mě oči. Převalila jsem se. ,,Co děláš?" zařvala a stáhla ze mě peřinu. ,,ÁÁÁ!! Andreo ty jsi pitomá!" vstala jsem, vzala jí peřinu z rukou, lehla si a přikryla jsem se. ,,Jseš normální Žaneto?" Nadechla jsem se a sedla si ,,Já mám totiž tenhle týden jarňáky." Odpověděla jsem naštvaně. ,,A co tady děláš ty, má drahá sestro? Nemáš být ve škole nebo v práci? Nebo co teď zrovna děláš. Ty máš prázdniny jiný týden přeci, no já ani nevím a celkem mi je to jedno." Věnovala jsem jí naštvaný pohled. ,,Tak zaprvé chodím na střední a i do práce." bručela ,,No jo, já zapomněla na ty záchody." Provokativně jsem se zasmála. ,,Haha, moje sestřička je opět po ránu vtipná." Nebylo jí do smíchu ,,OK, tak čím se tedy živíš?..a nebo radši ne." Rozmyslela jsem si to ,,..já to radši vědět nechci, vraťme se k tomu co tady děláš." zavřela jsem oči ,,Dnes do školy nejdu, jedu k zubaři" řekla otráveně. ,,Chtěla jsem tě vzít cestou, promiň." Řekla provinilým hlasem ,,To už mi spánek a krásný sen nevrátí!" odpověděla jsem smutně a chtěla jsem jí fláknout, ale stála moc daleko ,,SAKRA!" vypískla jsem, až jsem málem spadla z postele. Sestra se mi začala smát a zase mi sebrala peřinu ,,Hééj!" křikla jsem na ní. ,,Né, počkej.."řekla a vrátila mi peřinu ,,..z jakého snu jsem tě vyrušila? Zase o tom tvém Tomáškovi?"pověděla se smíchem a začala mě lechtat. Kopala jsem všude okolo sebe, po chvilce se mi podařilo utéct. ,,Máš smůlu srabe, teď už mě nechytíš." Vyplázla jsem na ní jazyk a bouchla dveřmi ohlídla jsem se jestli neprasklo sklo, ale bylo to v pohodě tak jsem začala utíkat do koupelny, viděla jsem jak běží za mnou, já si naplnila dlaně vodou a čekala, až přiběhne, přiběhla během 5ti vteřin ,,BAF!" lekla jsem se a rychle na ní cákla vodu ,,Ááááá..Ty potvoro mrňavá!" jéčela a marně doufala, že je to jen špatný sen..došlo jí to ,,Vždyť si mi rozmazala celý make-up!" šílela. Já se jen smála a viděla jsem jak jí po obličeji stéká řasenka a linky a jak se jí smívá pudr ,,To máš za to probuzení!" ironicky jsem na ní mrkla, naznačila jí ať se mi uhne a odešla jsem. Okamžitě se začala líčit, já mezitím snídala. Když jsem si dělala šťávu v kuchyni, přišla tam Ája, koukla na hodiny ,,No super, nestíhám!" řekla si naštvaně pro sebe, sebrala mi skleničku přímo od úst a vypila mi pití ,,Nemáš zač." vycenila jsem na ní zuby ,,dík,promiň." Řekla a bylo jí to evidentně jedno. Ještě si rovnala věci v kabelce ,,kde mám klíče?"zeptala se mě, když jsem si četla časopis ,,nevím, jak já to mám vědět?!" řekla jsem otráveně, protože tuhle otázku mi nepoložila poprvé. Oči jsem odtrhla od časopisu a přede mnou ležel ten klíč co hledala ,,Tady"ukázala jsem na ně ,,Kde?"zeptala se nechápavě ,,No..."nenamáhala jsem se nic víc říkat a podala jsem jí je ,,Aha, díky" vzala si klíč od auta ,,Hlavně se nevysekej" řekla jsem jí, když to vypadalo, že odchází ,,Jo, neboj se"řekla a dala mi pusu na čelo, zvedla jsem hlavu a dala jí pusu. Máme mezi sebou celkem dobrý vztah ,,v kolik přijedeš?"zeptala jsem se ,,to nevím kočko" odpověděla a přemýšlela co zapomněla ,,co budeš dnes dělat?"zeptala se nyní ona mě ,,nevím, dnešek je ještě daleko asi půjdu ven" usmála jsem se ,,a s kým?"na další otázku se mě zeptala, otevřela jsem mírně pusu, vydala ze sebe něco jako smích ,,no asi s lidma..nevím buď s holkama nebo s nějakým mým boyem" široce jsem se usmála ,,jo jasný, když žádného nemáš" trapně se na mě koukla ,,by ses divila"ušklíbla jsem se na ní a cuknul mi jeden koutek ,,ségra?"zadívala se na mě, nic jsem neřekla a jen kývla hlavou, aby pokračovala ,,ty někoho máš?"zeptala se nevěřícně ,,záleží na tom? A ty?"odpověděla jsem jí otázkou ,,ano záleží a já se ptala první" řekla mírně podrážděná, že před ní něco tajím ,,a koho zajímá, že ses ptala první..ehm.." zvedla jsem se ze židle ona na mě jen hleděla jestli dopovím větu ,,..nemáš už být u doktora?"tázala jsem se jí, abych toto téma alespoň na pár hodin ukončila ,,no do prdele!" vykřikla, rychle popadla kabelku a šla se obouvat ,,jeď opatrně!"měla jsem strach ,,neměj strach, ale my jsme neskončili drahá sestřičko."trvala si na svém ,,je mi to jasný" zasmála jsem. ,,zamkni si"pokřikovala na mě ze dveří, když odcházela ,,ok" křikla jsem za ní a šla zamknout. Ještě jsem jí z okna zamávala. Odjela. Šla jsem do koupelny vyčistit si zuby a upravit se, ne moc, jen tak na doma, ale aby mi to slušelo, když jsem tak decentně upravená cítím se líp. Učesala jsem si drdol a jemně se namalovala. Převlékla jsem z pyžama do květovaného crop topu a šedivých hip-hop tepláků. Uvařila jsem si kafe a šla si lehnou do postele, vzala jsem si do ní notebook a napsala jsem další dva díly na wattpad, pila jsem u toho svoje kafe z oblíbeného hrnku. Zazvonil zvonek. Rychle jsem koukla z okna, Kuba, můj kámoš. ,,Ahoj" řekl a usmál se. ,,Čáu, co tady děláš? Tak brzo ráno?" zasmála jsem se. ,,Vždycky po prázdninách nadáváme, že jsme si je vůbec neužili, tak to chci změnit."koukal nahoru do okna ,,tak pojď dál."zavřela jsem okno a šla jsem dolu do kuchyně. Slyšela jsem jak bouchly dveře. ,,Tady, v kuchyni!" zahulákala jsem. ,,Ahoj, ještě jednou."cuclil se ,,Čusik." Odpověděla jsem mu na pozdrav a objal mě. ,,Proč máš to sportovní na sobě?"zeptala jsem se se smíchem v hlase. ,,No, říkal jsem si, že bychom mohli jít běhat..já to slyšel"přemýšlel nad spojením slov jít běhat ,,špatný nápad, zrovna jsem si chtěla nalakovat nehty a.." ,,jó, já si zapomněla oholit nohy"řekl legračním holčičím hlasem. Nereagoval jsem. ,,Snídal jsi?" ,,Vlastně ne." ,,Takže jsi měl už dvě snídaně a další?"znám ho jak své boty. ,,Nakrájíš banán?!"přikázala jsem mu s otazníkem na konci věty. ,,Blázníš nebudu krájet banán, já jsem normální. Proč bych to dělal?"vyšiloval ,,Ty jsi mentál, ledajak." Smála jsem se mu. ,,Tak umyj aspoň hroznové víno"nakázal jsem Kubovi ,,ok, úchylačko jedna!"kroutil hlavou ,,proč tak zdravá strava?"dodal ,,to kdybychom nešli běhat, abychom se necítili tolik špatně Otesánku"šťouchla jsem ho do břicha. ,,helé!" vyštěknul ,,já mám kamenný břicho"řekl poměrně klidným hlasem ,,tak nemachruj ty jeden egoisto!"má opravdu krásné bříško. Dlouho jsme si povídali a hlavně se smáli, poté jsme se vzájemně přemluvili, že půjdeme běhat. Běželi jsme, až do vedlejší vesnice, tam jsme vyběhli na kopec. Zastavili se a nahlas vydechovali. ,,Docela zima na běhání."řekla jsem s obtížemi." ,,moje plíce jsou z ledu."řekl na dva dechy. Zpátky jsme už spíš šli, než běželi. Když jsme dorazili před náš dům, zrovna přijela sestra. Super. To zas bude keců. Pozdravili se a plácli si. ,,Pojďe domů, ještě nastydnete, jste splavený jak žíňka." Její přirovnání nás pobavilo, ale měla pravdu. ,,Běž si dát sprchu, nebo zas prochladneš." Hodila jsem po Kubovi ručník,,hodím ti nějaký oblečení za dveře, který by ti mohlo slušet" ,,díky" krátce se zasmál.