2. Na Spotu

737 19 0
                                    

Probrala jsem se okolo desáté a vzpoměla jsem si ,že ve dvě mám být na spotu.
Kurva!!! Podívala jsem se na sebe do zrcadla a lekla jsem se. Co to mám doprdele s vlasama ?!? Vzala jsem do ruky hřeben a pokusila jsem se to afro na mí hlavě rozčesat. Po půl hodině česání mích vlasů jsem si šla dát ,,rychlou,, sprchu.
Pak jsem vešla jsem do kuchyně s tím že mám ještě dost času, ale moje hodiny měli tu drzost tvrdit pravý opak. Měla jsem půl hodiny na oběd a na to , abych vyměnila ručník za sportovní oblečení...

Konečně jsem zamkla byt a vykračovala jsem si to směrem je spotu.Hlavou mi proběhla zvláštní vzpomínka o mě povědomém hlasu a dajakym barevnym stvoření, ale nějak jsem se tím nezabývala jelikož jsem před vchodem zahléhla Šimona...

Pohed Šimona :
Probral jsem se celkem brzy a tak jsem si dal horkou sprchu. Myslel jsem jenom na jedno-na ní. Dorazí vůbec ? Budeme se mít o čem bavit ? Stojí vůbec o to se znovu setkat ? ... Pořád na ní musím myslet. Na ty její oči a nádherné dlouhé vlasy. Na její smích a taky na ten vtipný vyděšený výraz... Nahlas jsem se zasmál. Nemohl jsem se dočkat až jí uvidim skákat. Jaká bude? Bude lepší nebo horší než já ?
Vylezl jsem z koupelny a podíval se kolik je. Teprve deset ?!? Já se snad nedočkám. Fajn, udělám si něco k obědu a pak si vezmu něco na sebe. A nebylo by od věci zatáhnout všecha okna. Nepotřebuju aby mě někdo viděl. Asi by nebyl moc happy kdyby nechtěně skrz okno zpozoroval nějakýho nahýho debila co si tancuje v kuchyni. :)
Je teprve jedna a já už jsem úspěšně oblečenej a najedenej.
Ještě mám tak půl hoďky a tak jsem vzal do ruky mobil a začal si pročítat komenty pod novým videem..
Co kdybych jí překvapil. Půjdu čekat před její bytovku a zaskočím jí, alespoň v to budu doufat...
Vzal jsem si klíče a mobil. Zamknul jsem barák a došel naproti.Je teprve půl druhý. Nezbývá mi nic než čekat...

Pohled Nikol :
Stojí před vhodem a usmívá se na mě. To je ale hovado, jak dlouho už v tom vedru čeká ?Je teprve půl...
Došla jsem ke dveřím a otevřela je.

N: Ahoj !
Š: Čus.
N: Jak douho už tady čekáš ty blázne ?
Š: Asi minutu ... ;)
N: Tak to je dobrý. Už jsem se bála že tady na mě čekáš douho.. Zvlášť v tomhle vedru.
Š: Řekl jsem si, že tě překvapim. Povedlo se mi to ?
N: To jo. Jdeme ?

Zeptala jsem se a šťouchla do něj ramenem.

Š: Jo jdem.

Šli jsme vedle sebe a jen tak jsme si povídali.Zdál se mi maličko nervózní.Měl ruce křečovitě daný v kapsách a byl celý napjatý. Kdo by nebyl.. Já byla taky ve stresu. Ne jenom z toho že se před nim můžu vysekat ale i z toho že se bude chtít předvést , jak to kluci dělávaj , a rozbije se on. :(
Byli jsme tak v půli cesty a celou tu dobu jsme probýrali hudbu. To protože jsem nesla malej přenosnej repráček s sebou na spot.Zjistila jsem že poslouchá ve vesměs stejnou hudbu jako já, takže dubstep, různý remixi a nějakej pop.

Konečně jsme dorazili na Couru.

N: Kdo sem ten nápis nasprejoval ?
Š: Já a Tary.
N: Kdo je Tary ?
Š: To je kámoš co mě v parkuru hodně naučil. ;)
N: Aha, a proč zrovna Coura ?
Š: Tenhe barák má skvělou historii.Jedna ženská tady chtěla nechat postavit celý sídliště a objednala si firmu, která to mohla zařídit. Později začala chodit s šéfem tý firmy a to bylo v momentě, kdy dokončili všechno papírování a začal se stavět tenhle barák. Když se pokládali základy toho dalšího , (ukázal na zídky po kterých skákal včera) , tak ho podvedla hned se třema chlapama naráz a on nechal celej projekt zrušit.
N: Aha :'D
Š: Pak tady ještě měsíc chlastala po barech a hospodácha spala s každym na potkání... XD
N: Tak proto Coura, už to chápu.

Zasmála jsem se a společně jsme šli do druhého patra. Já zapla hudbu a začali jsme se rozcvičovat a rozehřívat.Protáhla jsem si snad každej sval v těla a on asi taky. Do pozadí jen tak duněl dubstep .
Pak jsme začali skákat. Byli jsme oba na skoro stejné úrovni a tak jsme dali závod.Doběhl o chvilku dřív a tak jsem se musela smířit s porážkou...
Naučil mě scházet ve stojce schody a já jeho začala učit ,,lidský schody,, (takhle jsem tomu říkala a nevim jak se to jmenuje normálně) a postupně jsme si navzájem zvyšovali sebevědomí, teda alespoň on mě. ;)
Dali jsme asi tři závody a pět pauziček.Mezitím nám do toho hrál dubstep a mi jsme byli spokojený..
Když jsme odpočívali tak jsme si sedli každej na jinou stranu repráčku a poslouchali.

Rozebýrali jsme můj pobyt v Písku a - bohužel pro mě - jsme se dostali na téma vztahy... Byla jsem nucena znovu vytáhnout Dana.

Vyprávěla jsem jak jsme se poznali a jak to celý pobýhalo. Taky jsem mu řekla, jak to zkončilo.Zdůraznila jsem že už jsem se přes to přenesla a nemá cenu to dál rozebýrat.

Chtěla bych se mu se vším svěřit ale vím jak je pro kluka těžký poslouchat o jinym klukovi od holky. :(
Měla jsem slzy na krajíčku ale nechtěla jsem to na sobě dát znát a tak jsem dala spěšnej závod.. Pomali se začínalo stmívat a já běžela jako o život. Šimon mi byl v patách. Moje nohy to přestávali stíhat a tak jsem zpomalila a obrátila směr. Celou tu dobu jsem měla v kapse ten repráček a tak jsme si oba připadali jako ze sestřihů top parkuru.

Pak jsme se se celý udýchaní vyškrabali a střechu Coury a já si sedla na moje včerejší místo. Vyndala jsem repráček z kapsy a položila ho na zem za mě. Šimon si sedl vedle mě. Měla jsem motýlky v břiše, seděl tak blízko...
Pak jsem se začala zvedat abych dala sbohem dnešku a on udělal to samé. Dotkli jsme se. Chytil mě za ruku a okolo pasu. Tím si mě k sobě přitáhl.
Nevěděla jsem co se to děje- vlastně věděla , ale nemohla jsem tomu uvěřit. Známe se teprve dva dny ! Chvíli jsem myslela, že je to jen sen. Ale nebyl. Stojíme tady v objětí a svět se mi v ten moment zpomalil, dalo by se říct zastavil.
Teď a tady ho mám políbit. Vždyť je o tři roky starší než já!!!

Začínám si uvědomovat, že ho mám možná ráda, možná i víc než si myslim.
Pořád mi v hlavě znělo jméno : Dan, které se postupně měnilo na : Šimon.

Cítím jeho dech na mích rtech a pomalu se přibližuje. Až do momentu, kdy se naše rty dotkli...

1 111 slov

SmusaKde žijí příběhy. Začni objevovat