Začali jsme se líbat. Držel mi jednu rukou a druhou rukou pomalu sjížděl od pasu dolu. Byla jsem nervózní ale začala jsem spolupracovat.
Byl něžný ale vášnivý. Zapletla jsem prsty do jeho vlasů. Druhou ruku jsem uvolnila z jeho pevně sevřené dlaně a dala mu jí z krk. Jeho nově uvolněnou dlaň mi přitiskl do půlky zad a tím si mě ještě víc přiblížil. Stále jsme se líbali a dotýkali se-teď už snad celým tělem.Zmáčkl mi zadek a já si stoupla na špičky. Stále se ke mě musel ohýbat, protože jsem o dost nižší než on.
Takhle jsme tam stáli asi deset minut a ani jeden z nás se nějak nechystal ke konci.
Nakonec, jelikož jsem stále stála na špičkách, se mi podlomila noha a já mu spadla do náruče... Na podlaze byl pořád položenej hrající repráček a zrovna tam najel můj ,,smutnej/romantickej,, mix. Stále jsem mu ležela v náručí a koukala se mu do očí. Pak začala hrát osudová písnička :
Locked Away :(
Zase se mi začal vybavovat Daniel. Moje oči se začali plnit slzami a tak jsem se vysmekla. Zvedla jsem ze země repráček a vypla ho.Jedna slza se mi kutálela po tváři. Šimon se na mě nechápavě podíval a zeptal se co se děje.
N: Nic
Chystala jsem se odejít ale chytil mě za ruku a věnoval mi letmý polibek.
Š: No tak, mě to můžeš říct...
Podíval se na mě a usmál se
N: Dan...
Řekla jsem mezi vzlyky.
Š: Co Dan ?
N: Když jsme se poznali tak jsem si ho moc nevšímala.Pak jsem se začala bavit s klukama a tudíš i s ním... Byl na mě hodnej a stal se mi oporou.Takhle si u mě získal důvěru. Se vším mi pomáhal a vždy se mě zastal. Sedávali jsme spolu na obědě a jen tak jsme se spolu bavili. Pak jsem si všimla, že už se ani s nikým jiným nebavíme a nechybělo mi to. Jednou jsme spolu byli venku, jako snad každé odpoledne...
Došli jsme na naší louku a on mi dal pusu, pak druhou a pak další. Od té doby jsme spolu chodili. Stál při mě v dobrém i ve zlém.
Když mě ve škole šikanovali, když mi zemřel děda..
V tu chvíli jsem se zajíkala vlastními slzami, ale nepřestávala jsem vyprávět...
N: Sedávali jsme na louce kousek za barákem a já mu lehávala na rameni.Vždycky mě objal a řekl, že to bude dobrý... Ale nebylo. :
Dva roky nazpátek
Jsme spolu s Danem v parku. Sedíme na lavičce v objetí a já mám slzy v očích... Zase mě zbil. Michal!Dan se rozhodl mu dát přes hubu a teď na něj čekáme. Až vyleze z tý zasraný školy tak dostane to co mu patří. Pěstí, a pořádnou!
Dan nemá důvod se ho bát, umí dajakou ,,kráva mega,, nebo jak to říkal.
Michal! Vylezl ze školy i s tou bandou namachrovaných frajírků... Dan se zvedl a zděšeně se na mě podíval.
D: Vždyť máš úplně fialový oko !!!
N: Je to možný.
Řekla jsem a opatrně si sáhla na ten monokl na mim oku
D: To schytá, parchant...
Odešel směrem k němu. Bála jsem se o něj, i když jsem věděla že nemusim. Dav těch jeho nagelovaných poskoků se rozestoupil a teď stáli Michal a Daniel naproti sobě.
D: Co si o sobě kurva myslíš, když biješ holky, co ?
M: O čem to mluvíš ?!?
D: O tom že biješ mojí holku a o tom, že si ubohej krypl !
Michal mu už nic neřekl, protože se válel na zemi ve vlastní krvy.Dan mu přerazil nos a já ho následně kopla do rozkroku. Svíjel se na zemi bolestí a já si to užívala. Ten pohled na trpícího člověka, člověka kvůli kterému jsem do teď trpěla já...
Nyní:
*Pousmála jsem se*
Š: Co se teda pokazilo ?
N: Potom se to tak na týden uklidnilo ale pak se Dan začal chovat nějak divně.
Š: Jak divně ?
N: Přestal se se mnou vídat a ani o mě nezavadil pohledem a když už, tak se na mě koukal jako kdybych mu zabila rodinu.
Nevěděla jsem co mám dělat a tak jsem to nechala být. Byl konec školního roku a já se po dlouhý době cítila sama. Na poslední týden jsem se ulila ze školy protože mi nebylo dobře a pořád jsem brečela... Další rok jsem dochodila na jiný škole.
Š: A to tě to tak vzalo ?
N: Celý roky jsem mu věřila a on o mě pak začal šířit kdo ví co a začal se chovat takhle..
Š: To máš pravdu, taky by se mě to dotklo...
Ležela jsem mu v náručí a konečně jsem se cítila v bezpečí. Jenom jedna věc ten pocit narušovala a to byla tma. Šimon mi nabýdl, že půjdeme domů a tak jsme se sebrali a šli jsme.
Dorazili jsme ruku v ruce mezi naše domovy.
Š: Nechceš u mě přespat ?
N: Proč bych měla ?
Š: Aby ses necítila sama ;)
Usmála jsem se a on to vzal jako souhlas. Stiskl moji ruku o trochu pevněji než předtím a šli jsme směrem ke vchodu do jeho domu
Š: Vítej u nás, chovej se tu jako doma.
N: Nebudu tady tvojí rodině překážet ?
Š: Těžko, když jsou na dovolené.
N: Aha, ok :)
To znamená že jsme jen mi dva, sami v jednom baráku ?!To snad ne.Jestli na mě něco zkusí tak za sebe neručim. Sotva jsem začala klukům věřit.
Š: Dáš si něco k jídlu ?
N : Ale jo, něco malýho bych zobla.
Š: Tak já objednám pizzu jo ?
N: ok, ale zaplatím toho alespoň polovic.
Š: Ne :D
N: Ale no tááák, Šímo...
Š: Ne
N: Takže příště platím já.
Š: Ne, jakou si dáš pizzu ? Šunkovou?
N: Třeba. ;)
Š: Tak fajn.
Mohli bychom se kouknout na nějakej film, co myslíš ?
N: Proč ne.. A na co bys chtěl koukat ?
Š: Co třeba AntMan ?
N: Jo. :)
Šimon doběhl pro pizzu a já na něj čekala u televize. Sedli jsme si a začali pojídat pizzu. Šimon pustil film a já byla neskutečně šťastnej a uvolněnej člověk. :)
1 000 slov
