OHEŇ A VODA

10. kapitola

LEESE

V noci jsem ucítila, jak mě někdo vzal do náruče a přesunul mě na něco měkkého a příjemného. Měla jsem ztěžklá víčka, a proto jsem neviděla, kdo to je.

Za pár hodin jsem se probudila a sedla si. Ležela jsem na matraci a to mě zmátlo. ,,Co to má znamenat?" zeptala jsem se sama sebe.

,,Myslel jsem si, že na té zemi je zima, tak jsem ti přinesl matraci." odpověděl mi chlapecký hlas. Lekla jsem se otočila se za hlasem. Byl tam ten kluk, co mi nosí jídlo.

,,C-cože?" uklidnila jsem svůj hlas a začala znovu. ,,Proč si to udělal?"

,,Nevím." Pokrčil rameny.

,,A kdo to má vědět?" zeptala jsem se ho už s úsměvem. Ještě chvíli jsme si povídali a on po čase odešel pryč.

SAM

Celou dobu, co jsme si povídali, Leese zářila štěstím. Musí to mít asi těžké, když tam je sama, pomyslel jsem si.

Když jsem došel ke dveřím, zaťukal jsem na ně a vešel dovnitř.

Podíval jsem se na osobu za stolem a řekl: ,, Chcete něco?"

,,Jen vám chci připomenout, že kluci jsou blízko k další hádance. Tak zajděte k panu Smithovi a řekněte mu, ať vymyslí další."

,,Zajisté."

,,Už můžete jít." oznámí a propustí mě mávnutím ruky pryč.

Šel jsem k panu Smithovi a řekl jsem mu to. ,,Přijďte zítra a já vám ji dám."

,,Dobrá." řekl jsem a odešel do svého pokoje.

BRADEN

Ráno jsem se probudil s takovým zvláštním snem. Byl jsem zpátky v té jeskyni, kde byl minule ten vzkaz a slyšel jsem vodu, hned na to jsem se probudil.

Probudil jsem kluky a pověděl jsem jim o tom. Nevím, kdy jsem jim začal věřit, ale vím, že to jsou fajn kluci.

Šli jsme zpátky asi půl den, než jsme tam dorazili.

Vešli jsme dovnitř, ale vodu jsme neslyšeli. Zapalovačem jsme zapálili pochodně, co jsme si vyrobili z kusů dřeva a triček. Vyrazili jsme do jeskyně a šli dál a dál. Zatím se nic nedělo, ale postupem času jsem uslyšel vodu a kluci asi také, protože se zastavili.

Vyrazili jsme za tím zvukem, až jsme narazili na vodopád.

,,Voda v kameni." vydechl Clark.

,,Mělo nám to dojít hned." řekl Taylor a všichni jsme začali hledat nějaký vzkaz, nápis, papírek.

Nic jsme nenacházeli, a když už jsme to pomalu vzdávali, něco vyplavalo z vody. Byla to flaška s papírkem. Stálo tam:

Kdo si počká, ten se dočká.

,,No to si ze mě dělá srandu." vykřikl Ben a lístek roztrhal.

,,Tak asi čekáme do rána." oznámil jsem fakt.

,,Tak dobrou." ,,Brou noc." ,,No jo, tak dobrou."

Lehli jsme si na zem a pomalu usínali.

,,Kdy už tohle všechno skončí?" povzdychl jsem si a usnul.

LEESE

Sam my donesl večeři, a potom mi jí odnesl, když jsem jí dojedla. Celou dobu jsme si povídali a já byla moc ráda za jeho společnost.

Když odešel byla jsem tu zase sama. Lehla jsem si na matraci a zachumlala se do deky.

,,Kdy už tohle všechno skončí?" zamumlala jsem a usnula.

SAM

Jen, co jsem přišel do pokoje, postihla mě únava. Zapadl jsem do postele a pomalu usínal.