VenT a baletka

Rvačka :O

Pohľad Vadima(ano stále)
Přijeli sme k ní.
Honza bil v obívaku společne s tou holkou.
Klára za nima virazila.
A začala

"Ahoj Honzo a to je...?"

"Ahoj eh...to je Kačenka má kámoška"
Odpovjedel a Kačenka se na nej koukla stylem = vážne?!

"Ah...ahoj sem jeho přítelkyne."
Pronesla a Klára zvážnela a vidala se ke mne.
Bil sem u dveří.
Postavila se ke mne a žekla Honzovi.

"Vadim tu přespý i dnes"

"Okej bide spat na gauči"

"To teda ne , bude semnou ve pokoji rodičú"

"Hele hele to teda nepř..."

Nedořek to a ona mu skočila do řeči.

"Nerozkazuj mi!!"

Pronesla a odešla semnou do pokoje jejich rodičú.
Posadila se na postel a já vedle ní.

Chitil sem ji kolem pasu ze slovy.

"Bude to dobrý"

"Díki ale ...asi ne"

"Ale jo...a kdiž ne budu s tebou."

"Ďekuju"
Řekla a obejmula mne.

Obejmutí sem jí opjetoval.
Zabořila hlavu do mé hrudi.
Takhle sme tam sedeli až do chvíle, kdy do pokoje vletel Honza.
Zbadal nás a začal po mne křičet:

"Ty idiote to je MOJE ségra."

"Už ne!!"
Zakřičela na nej a pak dodala

"Nenávidím te!!"

V té chvíli se do mne pustil.
Je to múj kámoš a nechtel sem mu ublížit.
Ale pak udelal neco co mne nasralo.
Vlepil mi pjestí do nosu.

"To sis posral!"

Zakřičel sem a plnou sílou sem mu vlepil takouvou že ho to hodilo na zem.
Zved se a ránu mi opjetoval.
Rvali sme se ale pak to ukončila Klára.

"Tak dost Honzo ven a Vadime dojdu ti pro led!!"

Zakřičela a odtlačila nás od sebe.
Vyhodila Honzu a šla pro led.
No hned jak odešla se Honza vrátil a pokračoval.
Dokonce mi roztrhnul triko od Klári které sem mnel na sobje.

"Ty kok*te to si nemnel!!"

Zařval sem a vlepil mu jednu takovou jakou sem vživote nikomu nedal.
Chvíli ležel na zemi ale pak mi taky vlepil pjeknou ránu.
Mnel sem natržený ret (pernu) a škrabanec přes oko.
A taky pjeknou modřinu na ruce.
A dokonce sem mnel i krvabou nohu.
A sakra já zakopnul o stolek.
Začala se ze mne nekontrolovatelne richle valit kref.
Nemoh sem na ní stát.
Upadl sem.
Pak se u mne objevila Klára a litovala mne.
Postavila se a vlepila Honzovi facku.

"Vypadni!!"
Zakřičela.

"Ale..."

"Vypadni ty ko**te!!!"

Znova zakřičela.

"Ne nejdu já sem tu doma!!"
Zakřičel a vlepil jí facku.

To mne nastartovalo, a i přes bolest v noze sem se zvednul a bouchnul ho do břicha.
A pak do tváže.

"Ty imbecile to se delá ...bít holku.
Tak to sis posral ,,kámo,, to sis posral!"

Sednul sem si ke Klárce.
Ta jen nehibne ležela na zemi  a brečela.

Pohladil sem ji po zádech a ona mne obejmula.
Pak sem začal strácet vjedomí, pustil sem jí a upadnul na zem a pak...jen tma.

Pohľad Klári

Zavolala sem sanitku i pro Honzu.
Odvezli je ale oba jinou santikou.
Já jela s Vadimem a ta Kačka jela s Honzou.
Nevím co přes rvačku delala ale bila to jednoduše husa.
Vadimovi zvázali nohu a napojili na pípátka.

"Stratil hodne krve"
Pronesla sestřička doktorovy a ten si neco zapsal do papírú.

"Bude v požátku?"

Zeptala sem se a hned se dočkala odpovjedi.

"Ano má jen oslabenou imunitu a stratil hodne krve"

Oddechla sem si.
Ale popravde sem bila trochu napjatá.

Dojeli sme a já se trochu upokojila.

Bila sem u neho pořát a dokonce se mne doktoři ptali jestli sem v pohode.

A já na to jen vždi odpovjedela stejne: ANO.

No ale i po 3 dnech se vadim neprobíral.

Jela sem tedy domú.

Asi o hodinu co sem bila doma mi volal doktor a žek že vadim......

ták dnes vás zase napnem.Snáď sa vám časť páčila.
Budem rada za každú⭐ či komentík.

*Vikča*