WOW!

315 15 1
                                    


MAMKA:Domluvila jsem se s jednou paní která říkala že když jsi ty tak malá(mám 160 cm)tak že by jsme mohli jít na balkon ale musíme si zařídit rezervaci a tu máme tak co?

Já:Jo to bude super!

Mamka:OK!

Měla jsem chuť začít skákat po posteli ale v tom zazvonil zvonek a taťka pro mě přijel.Zbalila jsem se a jelo se domů.A i když vypálený do kůže...začla mě vítat mamka melodií Katarzí kterou zbožňuju.

Uběhl měsíc a je tady 24.duben!Rudá košile,roztrhané džíny a rubínové konzervy(conversky)na mě čekali na věšáku.Prostějov..viděla jsem ceduli napsanou na velké směrovce.Společenský dům a pře ním auto SLZY?Protřela jsem si oči..ano je to pravda.Vstoupili jsme do sálu,bylo to tam jiný než jsem myslela.Jo jo,jeden myslel...řekl jeden kluk s oříškovýma očima a tmavě hnědýma vlasama.Ne..to je...Petr!Málem jsem omdlela kdyby mě Petr nechytil..děkuji řekla jsem a lidi na mě hleděli s otevřenou pusou.Nemáš za co řekl a usmál se na mě.Tak co nezajdem na kafe?zeptal se Petr.Jo jo můžem zeptám se mamky.Přiběhla jsem div jsem nezakopla.Tak můžem.Ok řekl Petr a vyšli jsme.




Tak co líbí?Další díl zkusím vydat za nejmenší chvíli.Tak čau!



KONCERT SNŮ (PETR LEXA)Kde žijí příběhy. Začni objevovat