The Prison Cell [CZ]

#2 To my mum

Mami,

ahoj,... nevím, jak začít, co říct (nebo spíše napsat). Najednou mi došla slova a to jsem byl podle tebe vždycky to příšerně ukecané dítě, které pusu zavřelo jenom, když se mu zaplnila sladkostmi.

Vážím si toho, že mi pokaždé na mé narozeniny a Vánoce něco pošleš. Znamená to pro mě mnoho, i když vím, že si to nezasloužím. Myslíš na mě, třebaže jsem tě tolikrát zklamal. Tolikrát, že to ani na prstech jedné ruky (ani dvou, třech, čtyřech) nedokážu spočítat. Vždycky jsem byl hrozný syn. Ten nejhorší jakého sis jen mohla přát. Udělal jsem věci, které ublížily tvým citům a... mrzí mě to.

Já... nepřemýšlel jsem, když jsem bral ty peníze z pokladničky, kterou jsi vždy bezpečně maskovala v kuchyni za kořeními. Neudělal jsem to schválně. Mysl jsem měl najednou úplně prázdnou.

Zasloužil jsem si, že jste mě s tátou vykopli z domu. Ztropil jsem hodně špatných věcí a všechny se odrážely na vás. Měli jste veškeré právo to udělat a teď máte mé úplné pochopení.

Mám tě rád. Vím, že jsem ti to nikdy neřekl, ale je to pravda, mám tě rád z celého srdce.