Save You

Chapter 2

V přítomnosti kluků tady na hřišti jsem se cítil jako páté kolo u vozu. Andrew se s Jackem dohadoval o tom, jestli je hezčí blondýna s číslem 28 a nebo bruneta s 36.

,,Já jsem zásadně pro dvacet osmičku!" Vložil se do toho Tay. Všichni kluci ho hned začali zabíjet pohledem a to jenom z toho důvodu, že blondýna byla kost a kůže. To byl tedy můj názor. Stále jsem nechápal to, proč se tady dohadují o tom, která prvačka je nejhezčí, když s žádnou stejně chodit nebudou a jestli jo, tak si to u mě zkazili, protože to zní přímo jako kdyby byli pedofilové. Vždyť ty holky jsou o 4 roky mladší jak my. ,,Kluci a nepřijde vám to trochu divný?" Zeptal jsem se s ironickým úsměvem. Už jsem prostě nemohl dál poslouchat jak se hádají o tom, která se stane Miss seznamováku. ,,Divný co?" Roztáhnul Tay ruce, jako kdyby mě chtěl obejmout. Protočil jsem očima. ,,To opravdu je jako kdyby jste byli pedofilové." Dal jsem důraz na slovo ,,opravdu" a zasmál jsem se. Ostatní kluci se také potichu zasmáli jen Tay na mě civěl jako kdyby mě chtěl zabít. Myslím, že to dokonce chtěl i udělat.

Pro jeho vlastní spokojenost jsem se k nim přidal. Snažil jsem se skenovat všechny hráčky a najít tu jednu která by se mohla ucházet o místo Miss Seznamováku. Říkám dopředu, žádná sláva. Ale mě se těžko nějaká zavděčí. Všechny byly buď hubené jako párátko a nebo příliš tlusté. Copak tady není žádná normální? ,,Co čtrnáctka?" Kývnul Robin směrem k jedné holce, která se držela stranou od ostatních a naprosto ignorovala hru. ,,Děláš si prdel? Vždyť ta nemá boky, kozy, prdel.. Nic.." Bránil se Tay. Andrew nechápavě nadzvedl obočí. Podíval jsem se směrem kde podle kluků měla stát prvačka s číslem 14. Tmavě hnědé vlasy stažené do culíku, červený dres, černé kraťasy a tenisky. Nic zvláštního na ní nebylo- to musím s Tayem souhlasit- ale ta holka byla v něčem odlišná od ostatních. Nevěděl jsem čím, ale byla. Byla to taková černá ovečka týmu. Svůj názor o tom, že ta holka vážně není tak špatná, jsem si nechal pro sebe. Jediná možná cesta jak se vyhnout podezíravým kecům o tom, že se Sparks zamiloval. Ne to opravdu ne. Myslím, že není špatná, stejně jako spoustu dalších holek z celého světa, ale rozhodně jsem se nezamiloval. Taky můžu říct o nějakým klukovi, že je pěknej, a taky jsem se do něj nezamiloval(I když to zní fakt divně). ,,Kluci já nevím jak vy, ale letos mi to přijde fakt slabí." Přiznal Andrew a sundal si své sluneční brýle. Všichni ostatní jsme jenom souhlasně kývli až na Taye. Ten se samozřejmě musel ozvat. ,,28 není špatná!" Bránil svou blondýnku Tay. Tohle jsem nemohl nechat být bez jakéhokoliv rýpání. ,,Fajn.. Tak za ní jdi, a pozvi jí do kina." Usmál jsem se škodolibě. Věděl jsem totiž, že to udělá. Je to pro něj výzva a Tay nerad prohrává nebo ustupuje. Cítí se potom trapně a vždycky všechno musí vyhrát. Tay samozřejmě přikývl. To se dalo čekat.

Tay se zvedl a šel po schodech dolů. Prošel okolo slečny Hallové, které zamumlal něco na pozdrav a šel k holkám, které seděly ve skupince na fotbalovém hřišti, kde si užívaly přestávku. Tay se ještě otočil s neklidem v očích, a my jako kdybychom se domluvili, jsme zvedli palec nahoru, který značil to, jak hrozně mu v jeho vztahu fandíme. Náš zamilovanec zaťal pěst a pokračoval v chůzi. Všechny holky ztichly jakmile se k nim Tay přiblížil. Koukali na něj, jako kdyby byl ten poslední kluk tady na planetě. To co jí řekl fakt nevím. Nešlo je slyšet. Jediné co vím bylo to, že začal mluvit na onu dívku s číslem 28, která se po chvilce začala usmívat a Tay také. ,,Myslíte, že se usmívá proto, protože ho odmítla a snaží se skrýt smutek, a nebo proto, protože jeho pozvání přijmula?" Zeptal se Robin. Podíval jsem se na Andrewa a oba jsme se začali smát. Tay si to k nám štrádoval s přiblblým úsměvem na tváři. Svůj úkol tedy asi splnil a i úspěšně.

Posadil se vedle mě. ,,Tak co?" Zeptal jsem se. ,,Zítra jdu se Sarah do kina." Usmál se spokojeně načež zamával na holky sedící na hřišti. Všechny mu zamávaly, tedy až na čtrnáctku. Ta seděla na lavičce, tentokrát již s ještě jednou holkou. Sedmnáctka. Bruneta, brýle, krátké vlasy, opálená pleť. ,,Tak Sarah jo?" Zatlemil se jak dement Andrew div nespadl z tribuny dolů. ,,Kámo jestli spadneš, tak já tě přikopnu, aby jsi letěl ještě dál než poletíš." Plácnul jsem ho silou po zádech, div se nezadusil. ,,Už se těším." Řekl ironicky a napil se flašky, kterou vytáhl ze svého batohu. ,,Co v tom máš?" Zeptal se Jack. Andrew vyzdvihl flašku do vzduchu a zamíchal obsahem. ,,Něco fakt dobrýho." Zasmál se a Jack mu vytrhl flašku z ruky. ,,Hej kámoo co dělááš?!" Natahoval se Andrew pro svojí flašku zpátky. Jack si přičichl k obsahu flašky, podíval se dovnitř a napil se. ,,Nepí to!" Chytil se Andrew za hlavu. Pozdě. Jack se napil. Všichni jsme ho sledovali, jak do sebe lije obsah lahve.

,,Vodka?" Zeptal se Jack a vrátil Andymu flašku. Ten po ní rychle šáhnul a mrzutě jí hodil do odpadkového koše. ,,S džusem.. Byla.." Zkřížil si ruce na prsou a hrál uraženýho. Tay se začal smát a Rob taky. ,,Fakt si nemyslím, že to byla jediná flaška, kterou doma máš." Začal se smát ještě víc Tay, což mě donutilo se smát taky, protože Tayův smích připomíná zvuky, co vydává hyena. Fakt jsem si nebyl jistej, jestli nemá za příbuznou nějakou hyenu. Ale jestli se začne Tay takhle smát před tou svojí Sarah, tak se klidně vsadím, že vezme nohy na ramena, a třeba v půlce toho filmu zdrhne, odstěhuje se a my už jí nikdy neuvidíme ani na škole. Teda spíš Tay. Nám může být Sarah ukradená. To by potom Tay plakal. Tím jsem si jistej. ,,To máš teda sakra pravdu!" Usmál se spokojeně Andy při pomyšlení na jeho flašky s vodkou co má doma někde schované, aby mu je nikdo nenašel.

Hola los Grižmos,

zatím mám z tohohle příběhu dobrý pocit,
tak snad mi to dlouho vydrží. No uvidíme :)