Začátek

22 1 3
                                    

"Drýýý ránko Las Angeles! Doufám že ste se všichni hezky vyspinkali, protože tu máme všemi nenáviděný první den školy. Tak ty děcka probudíme touhle novou peckou!...." ozvalo se z nařízeného radio-budíku, který černovlásek ztišil, když nerad vytáhl ruku z pod vyhřáté peřiny. Moc vstávat se mu opravdu nechtělo, spalo se mu hezky a první den na univerzitě taky není zrovna důvod se s radostí probudit. Vyhrabal se z peřin a pořádně si promnul oči, než si nasadil brýle. Vstal a perfektně si ustlal postel, ne že by ho do toho někdo nutil jiný kluci v jeho věku by se na postel už ani nepodívali, ale on musel mít vše v perfektním stavu. Jeho pokoj byl uklizený na jedničku s hvězdičkou, všechno mělo svůj štítek a místo, to by jinak nebyl on. Šel se osprchovat a dokončil svou ranní hygienu. Poté se dlouho rozhodoval co si oblékne, ale nakonec si vzal černé úzké džíny a mikynu univerzity, kterou dostali všichni které přijali. Byla mu trochu (o dost) větší, protože byl drobný a hubený a to na vedení nevěděli. Vypnul radio-budík, vzal si mobil z nabiječky a vyrazil dolů za rodiči.
"Ahoj mami ahoj tati." pozdravil, když vešel do jídelny.
"Dobré ráno zlato těšíš se?" optala se drobná černovláska,která chystala snídani pro svého muže a syna.
"Pochybuju že se těší koukni se na ten jeho rybí výraz." upozornil ji stříbrnovlasý muž v obleku a chytl černovláska za bradu, aby jeho výraz předvedl své ženě. "Takhle se tváří strach a obavy jestli zapadne! Takový drama uklidni se o nic nejde." pustli jeho obličej a pocuchal mu vlasy.
"Yo díky tati." řekl se smíšenými pocity a upravil si účes.
"Nemáš se čeho bát první den si tě nikdo nevšimne budou mít vlastní problémy, takže se můžeš ztrapnit." usmála se na něj a podala mu léky a sklenici vody.
"Děkuju." zapil své léky a sedl si vedle otce. Ten si spokojeně brouzdal na Iphonu, jako správný businessman. On sám se pustil do cereálií. Po snídani bohužel už museli vyrazit. Mělo obrovské výhody že se má univerzitu ve městě kde bydlí. Otec ho tam odvezl a sám jel do práce, měl to po cestě a vyhodil ho poblíž takže se neztrapnil tím že ho odvezl otec, i když v Mercedesu. Cestou potkal spoustu děcek které možná bude potkávat, ale když se konečně dostal před univerzitní bránu celý ztuhl.

Story Kde žijí příběhy. Začni objevovat