Tajnosti - Zakázaná Láska

5. Kašlu na to...

Slastné brnění se táhlo po celém mém těle. Každý můj kousek co se otřel od Bradovu kůži, jakoby se roztopil pod vlnou vařící lávy. Těžce se mi dýchalo. Hruď se mi freneticky zvedala, ruce se mi třásly, jak jsem mu přejížděla po ramenou a kolena jsem měla jako z želé. 

Bradův pohled, dotek či jen závan dechu, mě rozpaloval na místech, která by mu měla zůstat navždy utajená. Mé kalhotky byly vlhčí než tráva po dešti a mé bradavky stály v pozoru jakoby salutovali svému veliteli. 

Hudba mi duněla v uších, ale já stejně vnímala jen náš dech, který se mezi námi mísil. 

Bradova ruka sjela z mých zad až k zadečku. Přitáhl si mě k sobě lehce a pomalu. Každým jeho pohybem mě sváděl. On byl mistr a já jeho loutka. 

Sklonil hlavu do ohbí mého krku a zhluboka se nadechl. Neuběhla vteřina a přilepily se na mě jeho rty. Vzdechla jsem. Zajela jsem prsty do jeho hebkých kadeří a tiskla ho k sobě blíže. Bylo to špatné... tak špatné, až to bylo to nejkrásnější co jsem kdy cítila. 

"Brade..." Šeptla jsem s hlasem zbarveným odpíranou rozkoší. 

"Pšššt..." Zasyčel a dál se věnoval mému krku. Oždiboval ho svými měkkými rty a hladil jazykem. Vychutnával si mě, jako bych byla ten nejlepší zákusek ve státech. 

Musela jsem ho mít blíž, cítit víc. "Brade..." Tentokrát jsem to spíše zamumlala v slastném vzdechu. 

"Kašlu na to..." Zavrčel, odtáhl se ode mě a hned jak jsem začala protestovat, chytil mě za ruku a táhl pryč od všech lidí. Protáhl nás mezi opilými lidmi až k němu do pokoje. Hned jak zabouchl dveře, zamkl je a přirazil mě na ně tak tvrdě až jsem slyšela zadunění. 

Jeho dlaň mě chytila za zátylek a druhá vyzvedla mou nohu kolem jeho pasu. Suverénně a rozhodně si přivlastnil mé rty. Nelíbali jsme se něžně, nýbrž zuřivě a hladově. Při vniku jeho jazyka jsem zalapala po dechu a otevřela se mu ještě o něco více. Obmotala jsem mu ruce kolem krku a vyklenula pánev směrem k jeho tvrdé bouli v kalhotách. 

Líbali jsme se žhavě až nám o sebe křísly zuby. A dílo naší zkázy bylo vykonáno. Byli jsme v pasti vášně z které se nedalo dostat. 

Jeho polibky chutnaly, i přes všechno vypité pivo, jako med. Rozkoš proudila do morku mých kostí neschopna z mých útrob někdy vyprchat. Po tomto polibku jsem věděla, že není cesty pryč. 

"Nejen že sladce voníš, ale ty tak i chutnáš. Bože Juli..." Vjel mi rukou pod tričko a pomalu se posouval po mé citlivé pokožce až ke košíčku mé podprsenky. Pevně zmáčkl mé ňadro. Vtiskla jsem se mu do dlaně ještě víc. 

"Dlouho jsem přemýšlel jaký to bude..." Zašeptal do polibku. 

"A?" Zamumlala jsem zpět. 

"Je to ještě lepší." Zvedl i mou druhou nohu a odnesl mě na postel. Náhle mě přepadl zvláštní pocit. Chtěla jsem aby se mě dotýkal, líbal mě, svlékal, ale jedna věc mě držela zpět. Kiera a můj slib, který jsem jí dala. 

Ihned jak jsem byla položena na měkkou matraci, odtáhla jsem se od něj a povzdechla si. 

"Jsem příšerná kamarádka. Brade tohle nemůžeme." V očích jsem cítila horké slzy. "Já... nemůžu, prostě nemůžu. Musím jí to říct. Musím jí říct jak jsem příšerná. Tohle byla jediná věc, kterou po mě kdy chtěla a já ..." 

Položil prst na mé líbáním napuchlé rty a usmál se. 

"Bude to v pořádku Juli. Chci tě, ty chceš mě. To co jsme teď dělali bylo to nejsprávnější co jsem kdy udělal. Cítit tvoje rty a tvý tělo na mým, bylo zasraně dokonalý. Nemusí se stát nic víc než to, že tě budu celou noc držet v náručí a líbat tě." 

"Ale Kiera..."

"Kiera se to nedozví. Bude to naše tajemství. Alespon dokud neuvidíme jak se to s náma vyvrbí. Pokud nám to klapat nebude, prostě toho necháme. Ale pokud to bude tak skvělý jak si myslím, řekneme to Kieře a ona to pochopí. A teď dost odmlouvání, jdeme spát." 

Nenechal mě říct další slovo a znovu mě políbil. Zhasl světlo a vlezl zpět do postele. Jeho ruka si mě nekompromisně přitáhla k sobě a druhá mě laskala ve vlasech. 

"Nechci přijít o Kieru." , šeptla jsem. "Ale nechci ani přijít o to, co by z tohohle mohlo být." 

Políbil mě na čelo a já začala upadat do říše snů, kde nebylo zakázané cítit přitažlivost k tomu nejúžasnějšímu klukovi, kterého jsem kdy poznala...